Sirius a Regulus Blackovi: Jak rodina rozdělila dva bratry.
Sirius Black považoval svého mladšího bratra za poslušného syna, který uvěřil rodinné propagandě a zaplatil za to životem. Regulus naopak zůstal v domě, z něhož Sirius utekl, a naplnil téměř všechna očekávání svých rodičů. Jejich příběh však ukazuje, že mezi otevřeným odporem a slepou poslušností existuje mnohem složitější cesta.
Vyrůstali ve stejné rodině, ale každý poznal jinou verzi domova.
Sirius a Regulus se narodili Orionovi a Walburze Blackovým, členům jednoho z nejstarších britských čistokrevných rodů. Jejich rodina sama sebe označovala za „Vznešený a nejstarobylejší rod Blacků“ a čistotu kouzelnické krve nepovažovala pouze za rodinnou tradici. Byla základem její identity.
Rodokmen vystavený na Grimmauldově náměstí číslo dvanáct nebyl nevinnou připomínkou předků. Fungoval také jako záznam poslušnosti. Příbuzní, kteří se provdali či oženili s mudly, zastávali jiné názory nebo rodinu zostudili, byli z tapisérie doslova vypáleni.
Takový osud postihl Siriusovu sestřenici Andromedu, která se provdala za kouzelníka mudlovského původu Teda Tonkse. Z rodokmenu zmizel také prastrýc Marius, protože se narodil jako moták. Později byla odstraněna i Siriusova podobizna.
Děti Blackových tak od narození dostávaly jasné sdělení: rodina vás přijímá pouze tak dlouho, dokud odpovídáte její představě správného Blacka.
Sirius se proti tomu postavil. Regulus se tomu zpočátku přizpůsobil.
Sirius se stal problémem už při zařazování do koleje.
Rod Blacků měl dlouhou tradici spojenou se Zmijozelem. Sirius ji porušil hned na začátku studia, když jej Moudrý klobouk zařadil do Nebelvíru.
Nešlo jen o školní kuriozitu. V prostředí jeho rodiny představovalo zařazení do Nebelvíru veřejný důkaz, že nejstarší syn odmítá hodnoty svých předků. Sirius si navíc v Bradavicích vytvořil vlastní okruh blízkých lidí: Jamese Pottera, Remuse Lupina a Petra Pettigrewa.
Nejdůležitější byl James. Potterovi se pro Siriuse postupně stali rodinou, kterou si vybral sám. Nabídli mu přijetí bez podmínky, že musí dokazovat nadřazenost svého původu.
Sirius svou domácí výchovu nejen odmítal, ale také otevřeně zesměšňoval. Ve svém pokoji na Grimmauldově náměstí si vystavoval nebelvírské barvy, obrázky mudlovských motocyklů a fotografie dívek v bikinách. Výzdoba fungovala jako úmyslná provokace namířená proti rodičům.
Jeho odpor nebyl tichý. Sirius chtěl, aby rodina každý den viděla, že nad ním ztratila kontrolu.
Regulus se stal synem, kterého rodiče chtěli.
O dva roky mladší Regulus se vydal opačným směrem. Byl zařazen do Zmijozelu, hrál za kolejní famfrpálový tým a přijímal názory, s nimiž vyrůstal.
Sirius později Harrymu řekl, že jeho bratr byl „mnohem lepším synem“, jak mu rodiče neustále připomínali. Nešlo přitom nutně o hodnocení Regulusovy povahy. V jazyce Blackových znamenal „lepší syn“ především poslušnějšího dědice.
Regulusův pokoj po jeho smrti zůstal téměř nedotčený. Harry, Ron a Hermiona v něm našli rodinný erb i sbírku starých novinových výstřižků o Voldemortovi. Podle Hermiony jej Regulus obdivoval už několik let předtím, než se přidal ke Smrtijedům.
Jeho příklon k Voldemortovi proto nebyl náhodným rozhodnutím učiněným během jediné noci. Mladý Regulus vyrůstal v prostředí, které mu představovalo nadvládu čistokrevných jako obnovení přirozeného pořádku. Když Voldemort začal slibovat moc kouzelníkům s podobnými názory, Regulus v něm pravděpodobně viděl naplnění všeho, co doma slýchal.
Ve věku přibližně šestnácti let vstoupil mezi Smrtijedy.
Siriusův útěk změnil také Regulusův život.
Sirius utekl z domova v šestnácti letech a našel útočiště u Jamese Pottera a jeho rodičů. Walburga následně odstranila synovo jméno z rodokmenu. Sirius později získal peníze od strýce Alpharda a stal se na rodině finančně nezávislým.
Pro Siriuse znamenal odchod osvobození. Pro Reguluse mohl znamenat něco úplně jiného.
Po útěku staršího bratra zůstal jediným synem, který měl zachovat jméno Blackových a napravit rodinnou ostudu. Oficiální text věnovaný Regulusovi upozorňuje, že vypálené místo po Siriusovi vysílalo mladšímu bratrovi tvrdé varování: každý odpor končí vyhnanstvím.
Knižní kánon nepopisuje soukromé rozhovory mezi bratry ani Regulusovy pocity po Siriusově útěku. Nevíme, zda se cítil opuštěný, rozzlobený, nebo rodičům vědomě pomáhal staršího bratra odsuzovat.
Můžeme však bezpečně říct, že se tlak na Reguluse zvýšil. V rodině, která už přišla o jednoho dědice, se stal poslední nadějí na pokračování přímé mužské linie.
Sirius získal novou rodinu. Regulus zůstal s tou původní a musel v ní převzít roli obou synů.
Byli Sirius a Regulus skutečně nepřátelé?
Knihy neposkytují důkaz, že by bratři vedli otevřenou válku nebo se navzájem nenáviděli stejným způsobem jako Sirius a jeho matka.
Sirius o Regulusovi mluvil pohrdavě. Označoval ho za idiota a člověka dostatečně slabého na to, aby uvěřil rodičům. Domníval se, že mladší bratr vstoupil mezi Smrtijedy, později se zalekl jejich skutečných činů a byl zabit při pokusu odejít.
Toto vysvětlení ale vycházelo z neúplných informací.
Sirius nevěděl, co přesně se Regulusovi stalo. Neznal Voldemortovo tajemství, netušil nic o jeskyni ani o pokusu zničit medailon Salazara Zmijozela. O bratrově smrti si vytvořil verzi, která odpovídala tomu, jak Reguluse vnímal za života: jako slabšího syna ovládaného jejich rodiči.
Ani u Reguluse nemáme důkaz, že by svého bratra nenáviděl. Jeho pokoj nesl znaky oddanosti rodině, ale nenacházíme v něm žádné potvrzené vyjádření vůči Siriusovi.
Jejich vzájemné nepřátelství je proto částečně fanouškovskou domněnkou. Kánon potvrzuje hluboký názorový rozkol, nikoli konkrétní podobu jejich osobního vztahu.
Sirius věřil, že Regulus zemřel jako zbabělec.
Když Harry při úklidu rodinného domu poprvé našel zmínku o Regulusovi, Sirius mu předložil jednoduchý příběh.
Jeho bratr vstoupil mezi Smrtijedy, zjistil, že jejich služba je mnohem horší, než očekával, pokusil se vycouvat a byl zavražděn. Sirius nevěřil, že by Regulus byl natolik významný, aby jej zabil osobně Voldemort.
V jedné věci se nemýlil: ze Smrtijedů nebylo možné jednoduše odejít. Regulus skutečně obrátil svou loajalitu proti Voldemortovi a počítal s tím, že zemře.
Mýlil se však v důvodu i okolnostech jeho smrti.
Regulus neutekl proto, aby si zachránil život. Dobrovolně vstoupil do pasti, ze které neočekával návrat.
Tragické je, že Sirius zemřel dříve, než se někdo dozvěděl pravdu. Padl v Odboru záhad v roce 1996, zatímco Krátura vyprávěl Harrymu celý Regulusův příběh až během následujícího roku.
Sirius tak nikdy nezjistil, že bratr, kterého považoval za rodinného oblíbence a nepovedeného Smrtijeda, provedl jeden z prvních skutečných útoků proti Voldemortovým viteálům.
Krátura poznal stránku Reguluse, kterou Sirius neviděl.
Klíčem k pochopení Reguluse není žádný slavný kouzelník, ale domácí skřítek Krátura.
Krátura zbožňoval rod Blackových, přijímal jeho předsudky a Siriuse považoval za zrádce. Sirius jím na oplátku otevřeně pohrdal. Připomínal mu rodinu, před kterou utekl, a zacházel s ním jako s nepříjemnou součástí domu.
Regulus se ke Kráturovi choval jinak. Domácí skřítek na něj vzpomínal s opravdovou oddaností a láskou. Právě tento vztah později obrátil Regulusovu loajalitu proti Voldemortovi.
Když Voldemort potřeboval vyzkoušet ochrany kolem ukrytého medailonu, požádal Reguluse o domácího skřítka. Regulus, tehdy hrdý na své členství mezi Smrtijedy, mu nabídl Kráturu.
Voldemort odvedl skřítka do pobřežní jeskyně, přinutil ho vypít bolestivý lektvar a ponechal ho napospas neživým. Neuvědomoval si, že domácí skřítci používají jiný druh magie než kouzelníci. Regulus před cestou přikázal Kráturovi, aby se po splnění Voldemortova úkolu vrátil domů.
Protože rozkaz pána měl pro domácího skřítka mimořádnou sílu, Krátura se z jeskyně přemístil.
Když Regulus vyslechl jeho vyprávění, pochopil, že Voldemort ukryl v jeskyni předmět zásadního významu. Následně odhalil, že jde o viteál.
Proč se Regulus obrátil proti Voldemortovi?
Kánon neposkytuje jedinou větu, která by přesně popsala všechny Regulusovy motivace. Několik věcí však víme.
Zjistil, že Voldemort zneužil Kráturu jako jednorázovou pomůcku a nechal ho zemřít. Současně odhalil existenci viteálu a pochopil, že jeho pán rozdělil vlastní duši, aby unikl smrti.
Regulus se poté vrátil do jeskyně s Kráturou. Tentokrát vypil ochranný lektvar sám, nechal pravý medailon vyměnit za padělek a přikázal skřítkovi odnést viteál domů a zničit jej.
V oslabení se přiblížil k vodě a neživí jej stáhli pod hladinu. Bylo mu přibližně osmnáct let.
Znamená to, že Regulus úplně odmítl čistokrevnou ideologii? To potvrzené není.
Nevíme, zda změnil názor na mudly a kouzelníky mudlovského původu. Nevíme ani, zda by se za jiných okolností přidal k Fénixovu řádu. Jisté je pouze to, že odmítl Voldemorta, jeho krutost a jeho snahu o nesmrtelnost.
Regulusova záchrana Krátury ukazuje schopnost soucitu s bytostí, kterou Voldemort považoval za bezcennou. Nelze z ní však automaticky vytvořit úplnou morální proměnu, kterou knihy nikdy nepopsaly.
Byl Regulus hrdina?
Regulus provedl hrdinský čin. Vstoupil do jeskyně s vědomím, že pravděpodobně zemře, a pokusil se připravit Voldemorta o část jeho nesmrtelnosti.
Jeho vzkaz ukrytý v padělaném medailonu navíc ukazuje, že neočekával uznání. Voldemortovi oznámil, že odhalil jeho tajemství, ukradl skutečný viteál a hodlá jej zničit, aby mohl být Temný pán jednou poražen.
Regulus však nebyl bezchybným bojovníkem proti předsudkům. Před svou vzpourou Voldemorta několik let obdivoval a v šestnácti letech se dobrovolně připojil k organizaci, která vraždila a terorizovala nevinné.
Pozdní hrdinství nemaže jeho dřívější rozhodnutí. Současně jeho dřívější rozhodnutí neruší hodnotu oběti, kterou nakonec podstoupil.
Právě tato morální nejednoznačnost z něj dělá jednu z nejzajímavějších vedlejších postav série.
Jeho plán téměř selhal.
Regulus věděl, že viteál musí být zničen, ale zřejmě neznal prostředky, které dokážou poškodit jeho schránku.
Krátura se pokoušel medailon splnitelnými způsoby rozbít, ale jeho magie nestačila. Viteál proto zůstal ukrytý na Grimmauldově náměstí po mnoho let.
Během úklidu domu jej členové Fénixova řádu našli, aniž by tušili, co drží. Krátura se jej pokusil zachránit, ale medailon později ukradl Mundungus Fletcher. Následně se dostal k Dolores Umbridgeové a teprve od ní jej získali Harry, Ron a Hermiona.
Ron nakonec viteál zničil Nebelvírovým mečem.
Regulus tedy bezprostředně nesplnil svůj cíl. Přesto jeho čin nebyl zbytečný. Vynesl medailon z téměř nedobytné jeskyně a vytvořil možnost, aby byl později zničen.
Bez Kráturova příběhu by navíc Harry nemusel zjistit, kam se skutečný viteál poděl.
Oba bratři unikli rodině jiným způsobem.
Sirius se proti Blackovým postavil veřejně. Odmítl jejich hodnoty, utekl z domu a bojoval po boku Fénixova řádu. Vytvořil si novou rodinu mezi přáteli a později v Harrym.
Regulus zůstal, přijal roli poslušného syna a následoval rodinné názory až k Voldemortovi. Teprve když spatřil skutečnou cenu této věrnosti, obrátil se proti svému pánovi. Jeho odpor byl tajný a osamělý.
Sirius svou minulost nenáviděl natolik, že často odmítal všechno, co mu ji připomínalo. Proto také nedokázal vidět hodnotu v Kráturovi – bytosti, která uchovávala pravdu o jeho bratrovi.
Regulus naopak svou rodinu nikdy otevřeně neopustil. Kráturovi dokonce přikázal, aby Blackovým neprozradil, co udělal. Hermiona se domnívala, že je tím chtěl chránit před Voldemortovou odplatou.
Jejich metody byly rozdílné, ale nakonec oba odmítli, aby o jejich životě rozhodoval Temný pán.
Sirius uprchl z domu Blackových. Regulus se pokusil zevnitř zničit budoucnost, kterou mu tento dům vybral.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sirius ho nenáviděl, Regulus mu svěřil život. Jeden skřítek odhaluje největší chybu rodiny Blackových.
Sirius by možná svého bratra konečně pochopil.
Oficiální text věnovaný Regulusovi předpokládá, že kdyby Sirius znal pravdu, mohl by být na mladšího bratra hrdý. Knihy nám ale jejich usmíření nikdy nedopřejí.
Takový závěr proto nelze považovat za potvrzenou Siriusovu reakci. Sirius byl prudký, hrdý a dlouho si uchovával nenávist k rodině. Zjištění, že Regulus spáchal hrdinský čin, by automaticky nevymazalo jejich staré spory ani bratrovo členství mezi Smrtijedy.
Pravděpodobně by však změnilo jednu zásadní věc: Sirius už by Reguluse nemohl považovat za zbabělce, který se pouze zalekl.
Jeho mladší bratr udělal to, co Sirius od lidí vždy očekával – postavil se Voldemortovi i za cenu vlastního života.
Největší tragédií jejich vztahu proto není pouze skutečnost, že si vybrali opačné strany. Je jí to, že se nakonec postavili stejnému nepříteli, ale ani jeden se nedozvěděl, že bojují za podobný výsledek.
Voldemort by je nenašel, ani kdyby stál před jejich domem. Jak tedy ochrana Potterových selhala?
5 Comments