Závoj v Odboru záhad: Co se skutečně stalo se Siriusem Blackem?

Sirius Black nebyl pohřben a jeho tělo už Harry nikdy nespatřil. Po zásahu neznámým kouzlem propadl starobylým obloukem v Odboru záhad a jednoduše zmizel. Zpoza černého závěsu přitom Harry a Lenka slyšeli šepot lidí, které ostatní nevnímali. Šlo o bránu do posmrtného světa, kouzelnický popravčí nástroj, nebo o něco ještě staršího než samotné ministerstvo?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Sirius a Regulus Blackovi: Jak rodina rozdělila dva bratry.

Potvrzená fakta: Závoj stojí v místnosti zasvěcené smrti.

Závoj se nachází hluboko v Odboru záhad britského ministerstva kouzel. Oddělení zaměstnává takzvané Odboráře – kouzelníky zkoumající největší tajemství existence, mezi něž patří čas, prostor, mysl, láska a smrt.

Místnost se závojem je proto obvykle označována jako Síň smrti.

Nevypadá jako běžná ministerská kancelář ani laboratoř. Připomíná kamenný amfiteátr s řadami lavic sestupujících k hluboké jámě. Uprostřed stojí vyvýšené kamenné pódium a na něm starý, popraskaný oblouk.

V oblouku visí potrhaný černý závěs. Přestože v místnosti nefouká, látka se lehce pohybuje, jako by se jí někdo právě dotkl z druhé strany.

Oficiální encyklopedie popisuje závoj jako tajemnou bariéru mezi světem živých a mrtvých. Jakmile živý člověk projde na druhou stranu, nemůže se vrátit.

To je nejpevnější potvrzený základ. Kánon neodhaluje původ oblouku, jeho tvůrce ani přesný způsob fungování, ale jasně jej spojuje se smrtí a jednosměrným přechodem.

Potvrzená fakta: Harry za závěsem skutečně slyšel hlasy.

Harryho závoj přitahoval ještě před Siriusovou smrtí. Když vstoupil do místnosti, měl pocit, že za černou látkou někdo stojí. Slyšel slabé mumlání a snažil se rozeznat jednotlivá slova.

Nebyl jediný.

Lenka Láskorádová hlasy slyšela také. Na rozdíl od Harryho nepůsobila překvapeně a považovala je za důkaz, že mrtví úplně nezmizeli. Po bitvě Harrymu připomněla, že oba za závojem někoho slyšeli.

Hermiona žádné hlasy nevnímala. Oblouk se jí přesto okamžitě nelíbil a naléhavě chtěla, aby se od něj Harry vzdálil. Ron a Ginny podobnou reakci jako Harry s Lenkou neprojevili.

Knihy nepotvrzují, kdo přesně šeptal ani zda hlasy patřily konkrétním zemřelým. Harry nerozeznal své rodiče, Cedrika nebo jinou známou osobu.

Hlasy jsou skutečnou součástí scény, jejich identita však zůstává neodhalená.

Potvrzená fakta: V knize Sirius neumírá prokazatelně smrtící kletbou.

Souboj Siriuse s Bellatrix Lestrangeovou probíhá v bezprostřední blízkosti kamenného oblouku.

Sirius se vyhne prvnímu paprsku a začne svou sestřenici provokovat. Druhý paprsek jej zasáhne do hrudi. Jeho výraz se změní, ztratí rovnováhu a padne dozadu skrz závěs.

Kniha barvu kouzla popisuje jako červenou a neuvádí jeho název.

To je důležitý rozdíl oproti filmové adaptaci. Smrtící kletba Avada Kedavra bývá spojena se zeleným světlem. Knižní text proto nepotvrzuje, že Bellatrix zabila Siriuse přímo touto kletbou.

Sirius mohl být omráčený, zraněný nebo pouze odhozený. Za normálních okolností mohl zásah přežít.

Jakmile ale prošel závojem, zmizel. Remus Lupin Harryho okamžitě zadržel a chápal, že už neexistuje způsob, jak Siriuse zachránit.

V knize není jisté, zda by Sirius zemřel následkem samotného kouzla. Jisté je, že zemřel po průchodu závojem.

Film odstranil nejistotu kolem Bellatrixina kouzla.

Filmový Harry Potter a Fénixův řád scénu upravuje.

Bellatrix proti Siriusovi použije zelenou smrtící kletbu. Teprve potom jeho tělo pomalu propadne závojem. Film tak vytváří mnohem jednoznačnější sled událostí: Sirius je smrtelně zasažen a oblouk následně pohltí jeho tělo.

Knižní verze je znepokojivější. Sirius v okamžiku pádu stále vypadá živě – v obličeji má překvapení a strach. Smrt není zobrazena jako výsledek známého kouzla, ale jako následek překročení hranice, které ostatní rozumějí lépe než Harry.

Rozdíl mění také význam Bellatrixina vítězství:

• ve filmu Siriuse zabije smrtící kletbou,
• v knize jej její útok pošle skrz předmět, z něhož není návratu.

V obou verzích nese za jeho smrt odpovědnost Bellatrix. Přesný mechanismus je však odlišný.

Potvrzená fakta: Sirius se už nemohl vrátit.

Harry dlouho odmítá přijmout, že je jeho kmotr mrtvý. Čeká, že znovu vystoupí z druhé strany oblouku, jako by prošel dveřmi nebo ukrytým průchodem.

Nic takového se nestane.

Po návratu do Bradavic vyhledá Skoro bezhlavého Nicka. Doufá, že by se Sirius mohl stát duchem a zůstat mezi živými. Nick mu vysvětlí, že tuto cestu volí pouze někteří kouzelníci, zpravidla ze strachu před smrtí. Sirius podle něj pokračoval dál.

Také pozdější události potvrzují, že skutečně zemřel:

• Harry zdědí jeho majetek,
• Brumbál o něm mluví jako o mrtvém,
• jeho podoba se objeví prostřednictvím Kamene vzkříšení,
• nikdo z Fénixova řádu nepokračuje v pokusu o záchranu,
• oficiální materiály jeho pád jednoznačně označují za smrt.

Sirius není uvězněný v jiné ministerské místnosti ani živý za magickou oponou. Závoj představuje hranici, po jejímž překročení život končí.

Proč po Siriusovi nezůstalo tělo?

Závoj nefunguje jako zbraň, která člověka zabije a ponechá jeho ostatky na místě. Tělo projde celým obloukem a zmizí společně s ním.

Kánon nevysvětluje, zda je fyzická schránka zničena, přenesena do nepřístupného prostoru nebo nějakým způsobem překročí stejnou hranici jako duše.

Právě absence těla vytvořila mezi čtenáři naději, že Sirius mohl přežít. V kouzelnickém světě však není nalezení mrtvoly podmínkou potvrzené smrti. Ani lidé přítomní v Síni smrti nepochybovali, co se stalo.

Nejpřesnější formulace proto zní: Siriusovo tělo prošlo bariérou mezi živými a mrtvými a ze světa živých se nevrátilo. Co se s ním stalo na druhé straně, vysvětlené není.

Pravděpodobný závěr: Závoj není portál do běžného prostoru.

Oblouk někdy bývá přirovnáván k přenášedlu nebo průchodu mezi dvěma vzdálenými místy. Takový výklad však neodpovídá reakcím postav ani jeho umístění.

Kdyby přenášel lidi do jiné části světa, Odbor záhad by mohl cílové místo hledat a Sirius by nebyl okamžitě považován za mrtvého. Závoj navíc stojí přímo v oddělení studujícím smrt.

Pravděpodobně tedy nevede do skryté místnosti, vězení nebo vzdálené země. Je jednosměrnou hranicí mezi životem a stavem, do něhož odcházejí zemřelí.

Slovo „brána“ přitom nemusí znamenat, že posmrtný svět existuje jako normální fyzická krajina. Může jít o magický bod, ve kterém lze hranici smrti překročit bez běžného umírání.

Člověk vstoupí živý, ale na druhé straně už do světa živých nepatří.

Pravděpodobný závěr: Hlasy lépe vnímají lidé poznamenaní smrtí.

Harry před vstupem do Síně smrti viděl zemřít Cedrika Diggoryho a jako dítě přežil útok, při kterém byli zavražděni jeho rodiče. Lenka zase v devíti letech přihlížela smrti své matky.

Oba mohou vidět testrály, protože smrt nejen spatřili, ale také pochopili její skutečný význam. Oba rovněž slyší šepot za závojem.

Tato souvislost vytváří silný pravděpodobný výklad: lidé s osobní zkušeností smrti mohou být vůči závoji citlivější.

Není však potvrzené, že pro slyšení hlasů platí stejná přesná pravidla jako pro vidění testrálů. Série neříká, že každý člověk, který přihlížel smrti, automaticky uslyší mrtvé.

Hermionin strach navíc ukazuje, že nebezpečí závoje lze vycítit i bez hlasů. Její reakce je rozumová a obranná, zatímco Harry s Lenkou se soustředí na to, co by mohlo být za hranicí.

Zkušenost se smrtí pravděpodobně zesiluje vnímání závoje, ale nejde o potvrzené univerzální pravidlo.

Pravděpodobný závěr: Závoj je starší než místnost kolem něj.

Oblouk působí starobyle, oprýskaně a velmi odlišně od ostatního vybavení ministerstva. Stojí na kamenném pódiu uprostřed prostoru připomínajícího pozorovací amfiteátr.

To vyvolává dojem, že ministerstvo závoj nevytvořilo, ale pouze kolem něj vybudovalo výzkumné pracoviště.

Odboráři by pak nebyli jeho konstruktéry. Byli by vědci zkoumajícími dávno existující magický jev, jehož pravidla ani oni úplně nechápou.

Knihy stáří oblouku neurčují. Není potvrzené, že předcházel založení ministerstva nebo že byla celá budova postavena kvůli němu.

Architektura místnosti však podporuje možnost, že kamenný oblouk byl nalezen na místě a Síň smrti vznikla jako prostor pro jeho pozorování.

Čistá spekulace: Sloužila místnost kdysi k popravám?

Kamenné lavice připomínají místa pro diváky a pódium uprostřed by mohlo sloužit jako prostor pro veřejný obřad. Proto vznikla teorie, že závoj býval nástrojem kouzelnických poprav.

Odsouzený by byl přiveden na pódium a donucen projít obloukem. Nezůstalo by tělo, nebylo by nutné použít smrtící kletbu a přítomní by mohli výkon rozsudku sledovat z okolních lavic.

Pro takový výklad ale neexistuje přímý důkaz.

Kánon nezmiňuje žádnou popravu provedenou závojem, žádný starý soud ani historii Síně smrti. Britské ministerstvo v Harryho době posílá odsouzené do Azkabanu a jeho známým nástrojem nejvyššího trestu je mozkomorův polibek.

Teorie o popravišti odpovídá vzhledu místnosti, ale zůstává čistou spekulací.

Amfiteátr mohl stejně dobře vzniknout pro Odboráře, kteří bezpečně pozorovali pokusy nebo projevy oblouku.

Čistá spekulace: Jsou hlasy skutečně duše mrtvých?

Oficiální popis připouští, že šeptání může pocházet od lidí, kteří zemřeli a nacházejí se „na druhé straně“. Série však neukazuje žádný srozumitelný rozhovor.

Hlasy mohou být:

• skutečné projevy zemřelých duší,
• ozvěny lidí, kteří závojem prošli,
• odraz vzpomínek posluchače,
• součást samotné magie oblouku,
• projev hranice, který živá mysl převádí na šepot.

Harry neslyší jasný hlas Lily, Jamese ani Cedrika. Kdyby za oponou mluvily konkrétní duše, mohly by se jej pokusit oslovit přímo.

Na druhou stranu může být komunikace přes hranici natolik slabá, že se k živým dostane pouze nerozlišitelné mumlání.

Lenka věří, že za závojem jsou lidé, které ztratili. Její přesvědčení přináší Harrymu útěchu, není však totéž jako ověřený popis posmrtného světa.

Čistá spekulace: Souvisí závoj s Harryho nádražím King’s Cross?

Po zásahu Voldemortovou smrtící kletbou se Harry ocitne na podivném prázdném nádraží a setká se s Brumbálem. Může se rozhodnout vrátit do svého těla nebo pokračovat dál.

Tato zkušenost připomíná stav mezi životem a smrtí. Závoj představuje jinou podobu stejné hranice: umožní cestu pryč, ale nenabízí návrat.

Je proto možné, že Síň smrti, Harryho King’s Cross a postavy přivolané Kamenem vzkříšení nějakým způsobem souvisejí. Mohou představovat různé cesty, kterými magie umožňuje přiblížit se světu mrtvých.

Nic však nepotvrzuje, že Sirius po pádu vstoupil na pomyslné nádraží nebo dostal stejnou možnost volby jako Harry.

Harryho přežití umožnila mimořádná souhra Lilyiny ochrany, Voldemortovy krve a fragmentu cizí duše v jeho těle. Sirius podobnou vazbu k životu neměl.

King’s Cross může ukazovat stejnou metafyzickou hranici, ale není důkazem, že lze závoj použít obousměrně.

Čistá spekulace: Mohl by se někdo za Siriusem vydat a přivést ho zpět?

Všechna známá pravidla říkají, že ne.

Kouzelnický svět dovoluje mrtvé připomenout, napodobit nebo krátce přivolat. Portréty kopírují osobnost, duchové zachovávají omezený otisk člověka a Kámen vzkříšení přivádí podoby těch, kteří už do světa živých plně nepatří.

Žádný z těchto prostředků nedokáže dokončenou smrt skutečně zvrátit.

Člověk, který by skočil za Siriusem, by jej proto nezachránil. Pouze by také zemřel. Neexistuje potvrzené kouzlo, provaz ani přemisťovací technika schopná člověka ze závoje vytáhnout.

Nejspíš by nepomohl ani obraceč času. Události ve třetí knize ukazují uzavřený průběh, v němž cestovatelé naplňují minulost, kterou už zažili, místo aby ji přepsali. Zásoba ministerských obracečů byla navíc během stejné bitvy zničena.

Je tedy závoj vyřešenou záhadou?

Pouze částečně.

Víme, že stojí v prostoru určeném ke studiu smrti. Víme, že vytváří bariéru mezi živými a mrtvými, někteří lidé zpoza něj slyší hlasy a po průchodu není návratu. Víme také, že Sirius skutečně zemřel.

Nevíme však:

• kdo závoj vytvořil,
• jak je starý,
• proč někteří lidé slyší hlasy,
• komu tyto hlasy patří,
• co se děje s tělem,
• zda oblouk vede do konkrétního posmrtného prostoru,
• jaké pokusy s ním Odboráři prováděli,
• zda měl před vznikem ministerstva jiný účel.

Nejpevnější odpověď proto zní: závoj je skutečnou jednosměrnou hranicí smrti, ale přesnou podobu toho, co leží za ní, série záměrně nevysvětluje.

Sirius Black v knižním Fénixově řádu není prokazatelně zasažen kletbou Avada Kedavra. Bellatrix proti němu vyšle blíže neurčené červené kouzlo, které jej shodí skrz starobylý závoj.

ČTĚTE TAKÉ: Sirius ho nenáviděl, Regulus mu svěřil život. Jeden skřítek odhaluje největší chybu rodiny Blackových.

Samotný průchod znamená smrt a není z něj návratu. Film situaci zjednodušuje tím, že nechá Bellatrix použít zelenou smrtící kletbu ještě před Siriusovým pádem.

Harry a Lenka zpoza závěsu slyší hlasy. Oba mají hlubokou osobní zkušenost se smrtí, ale kánon nepotvrzuje, že tato podmínka funguje stejně jako u vidění testrálů.

Teorie o starobylém popravišti, duších mrtvých nebo spojení s Harryho zážitkem na nádraží King’s Cross zůstávají možnými výklady, nikoliv potvrzenými fakty.

Sirius za závojem nepřežívá a nečeká na záchranu. Skutečnou záhadou není, zda zemřel, ale co přesně se nachází na hranici, kterou svým pádem překročil.