Byl Brumbál pro Harryho mentorem, náhradním otcem, nebo manipulátorem?

Harry Potter považoval Albuse Brumbála za nejmoudřejšího člověka, kterého kdy poznal. Důvěřoval mu, obdivoval ho a v rozhodujících okamžicích se řídil jeho pokyny. Teprve po Brumbálově smrti zjistil, kolik věcí před ním jeho učitel zatajil a jak dlouho jej připravoval na střet, při kterém měl dobrovolně položit život.

Brumbál Harryho nepochybně miloval a chtěl jej zachránit. Současně s ním ale manipuloval, dávkoval mu pravdu a využíval jeho povahu jako součást plánu proti Voldemortovi. Právě tento rozpor dělá jejich vztah jedním z nejsilnějších v celé sérii.

Brumbál rozhodoval o Harryho životě dříve, než jej Harry poznal.

Vztah mezi Harrym a Brumbálem nezačal v Bradavicích. Brumbál ovlivnil Harryho život už několik hodin po smrti jeho rodičů, když rozhodl, že dítě vyrůstá u Dursleyových.

Na první pohled šlo o krutou volbu. Petunie a Vernon Harryho nepřijali jako člena rodiny. Nechali ho spát v přístěnku pod schody, zatajovali před ním pravdu o rodičích a dovolili Dudleymu, aby jej celé roky šikanoval.

Brumbál přesto věděl, že Zobí ulice nabízí ochranu, kterou nemůže nahradit žádný kouzelnický dům. Lilyina oběť zanechala v Harrym prastarou magii a Brumbál její účinek prodloužil tím, že chlapce svěřil pokrevní příbuzné jeho matky. Dokud Petunie poskytovala Harrymu domov a Harry se tam pravidelně vracel, Voldemort ani jeho stoupenci na něj nemohli přímo zaútočit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Voldemort měl na výběr dva chlapce. Co by se stalo, kdyby zaklepal na jiné dveře?

Dursleyovi ho navíc ukryli před světem, který by z něj udělal celebritu ještě dříve, než by dokázal pochopit, proč je slavný.

Brumbálova volba tedy měla racionální důvod. Harry získal mimořádně silnou ochranu, ale zaplatil za ni deseti lety samoty a ponižování.

Nejproblematičtější není samotné rozhodnutí umístit Harryho k Dursleyovým. Mnohem hůře se obhajuje skutečnost, že Brumbál o jeho nešťastném dětství věděl a výrazněji nezasáhl. Arabella Figgová žila nedaleko a na Harryho dohlížela, takže ředitel Bradavic nemohl být zcela neinformovaný.

Brumbál dal přednost fyzickému bezpečí před emocionálním štěstím dítěte. Bylo to první z mnoha rozhodnutí, při nichž posuzoval Harryho život jako součást mnohem většího konfliktu.

Mentor, který si vždy udržoval odstup.

Po Harryho příchodu do Bradavic se Brumbál nestal běžným učitelem ani každodenním vychovatelem. Nevysvětloval mu kouzla, nekontroloval jeho domácí úkoly a většinu času s ním ani nebyl v osobním kontaktu.

Přesto se rychle stal jeho největší autoritou.

Brumbál se objevoval v okamžicích, kdy Harry potřeboval pochopit význam toho, co právě prožil. Po střetu s Quirrellem mu vysvětlil sílu Lilyiny oběti. Po otevření Tajemné komnaty potvrdil, že o příslušnosti ke koleji nerozhodují pouze schopnosti, ale především vlastní volby. Po návratu Voldemorta jako jeden z mála okamžitě přijal Harryho svědectví.

Jeho lekce se netýkaly pouze magie. Učil Harryho rozlišovat mezi schopností a charakterem, mezi strachem ze smrti a skutečným životem nebo mezi mocí a láskou.

Brumbál ovšem málokdy poskytl úplnou odpověď. Často předal jen tolik informací, kolik podle něj Harry v danou chvíli potřeboval. Nechal ho přemýšlet, rozhodovat a někdy také riskovat.

Tím se lišil od Hagrida, Molly Weasleyové nebo Siriuse Blacka. Ti dávali Harrymu otevřeně najevo svou náklonnost. Brumbálova péče byla skrytá za rozhodnutími, kouzly a dlouhodobými plány.

Pro Harryho byl náhradní otcovskou postavou, ale sám se jen málokdy choval jako skutečný rodič. Byl především mentorem, který svého žáka připravoval na úkol, o jehož skutečném rozsahu Harry dlouho nic nevěděl.

Proč si Brumbál vybral právě Harryho?

Brumbál nevěřil Harrymu pouze kvůli proroctví nebo jizvě. Postupně v něm rozpoznal vlastnosti, které sám považoval za nejdůležitější.

Harry opakovaně odmítal moc, pokud by její získání znamenalo ublížit druhým. Kámen mudrců chtěl najít, aby jej ochránil, nikoli použil. V Tajemné komnatě vytáhl z Moudrého klobouku Nebelvírův meč. Dokázal projevit soucit i lidem, kteří si jej nezasloužili, a byl ochoten riskovat život kvůli přátelům.

Brumbál v něm viděl opak Voldemorta.

Tom Raddle chápal vztahy jako prostředek kontroly. Shromažďoval následovníky, ale neměl skutečné přátele. Druhé lidi využíval podle jejich schopností, původu nebo užitečnosti. Harry naopak získával spojence proto, že jim pomáhal, odpouštěl a dával jim možnost rozhodnout se.

To však neznamená, že Brumbál viděl Harryho jen jako dokonale čistého hrdinu. Znal jeho prudkou povahu, sklon jednat bez rozmyslu i neschopnost zůstat stranou, když je někdo v nebezpečí.

A právě těchto vlastností dokázal využívat.

Brumbál věděl, že Harry nebude pasivně čekat na pokyny, pokud se domnívá, že může někoho zachránit. Věděl také, že se nakonec dobrovolně postaví Voldemortovi, jestliže uvěří, že tím ochrání ostatní.

Důvěřoval Harryho charakteru, ale zároveň na něm postavil část svého plánu.

Největší chyba jejich vztahu přišla během pátého roku.

Po Voldemortově návratu se Harry ocitl v mimořádně těžké situaci. Viděl zemřít Cedrika Diggoryho, ministerstvo zpochybňovalo jeho svědectví a část kouzelnické společnosti jej považovala za lháře.

Právě tehdy se mu Brumbál začal vyhýbat.

Důvod nebyl lhostejný. Brumbál poznal, že spojení mezi Harrym a Voldemortem sílí, a obával se, že by Voldemort mohl prostřednictvím Harryho mysli sledovat jeho jednání nebo se pokusit Brumbála ovládnout. Ředitel se proto vyhýbal očnímu kontaktu a držel si odstup.

Harry ale vysvětlení nedostal.

Z jeho pohledu ho opustil člověk, kterému nejvíce důvěřoval. Brumbál s ním nemluvil, neodpovídal na jeho otázky a výuku nitrobrany přenechal Snapeovi, přestože musel vědět, jak nepřátelský vztah mezi nimi panuje.

Nedostatek informací nakonec přispěl ke katastrofě. Voldemort Harrymu ukázal falešnou vizi mučeného Siriuse a Harry se vydal na Ministerstvo kouzel. Výprava skončila bojem v Odboru záhad a Siriusovou smrtí.

Brumbál následně přiznal, že jednal špatně. Chtěl Harryho chránit před pravdou o proroctví a zároveň se bál, že Voldemort využije jejich blízkost. Jeho snaha Harryho ochránit ale způsobila, že se Harry cítil izolovaný a jednal bez dostatečných informací.

Právě závěrečný rozhovor po Siriusově smrti ukazuje, že Brumbál nebyl chladný stratég bez citů. Harryho utrpení pro něj nebylo pouhým vedlejším důsledkem války. Naopak přiznal, že příliš dlouho odkládal pravdu, protože mu na Harrym záleželo víc, než bylo pro jeho plán bezpečné.

Jeho city tedy plán neodstranily. Zkomplikovaly ho.

V šestém roce se z Harryho stal Brumbálův partner.

Po událostech na Ministerstvu kouzel se jejich vztah změnil. Brumbál už Harryho nenechával zcela mimo své pátrání a začal ho připravovat na boj proti viteálům.

Prostřednictvím vzpomínek v Myslánce mu ukázal původ Toma Raddlea, jeho rodinu, první projevy krutosti i postupnou posedlost nesmrtelností. Neučil Harryho pouze to, které předměty mohl Voldemort proměnit ve viteály. Učil ho přemýšlet jako jeho nepřítel.

Harry se poprvé dostal k informacím, které neznali ani členové Fénixova řádu. Brumbál ho začal brát jako pokračovatele své práce.

Nejvýrazněji se jejich důvěra projevila v jeskyni, kde byl ukrytý medailon. Brumbál potřeboval, aby Harry splnil jeho rozkazy i ve chvíli, kdy jej bude prosit, aby přestal. Harry musel svému učiteli podávat další dávky bolestivého lektvaru a následně ho dostat zpět do Bradavic.

V této chvíli už Harry nebyl dítě, které Brumbál zpovzdálí chrání. Byl jediným člověkem, kterému ředitel svěřil dokončení úkolu.

Brumbál mu přesto stále neřekl všechno.

Harry nevěděl, že sám nosí část Voldemortovy duše. Neznal úplnou dohodu mezi Brumbálem a Snapem a netušil, že Brumbál očekává svou blízkou smrt. Nerozuměl ani skutečnému významu předmětů, které mu, Ronovi a Hermioně později odkázal.

Brumbál Harryho povýšil z žáka na partnera, ale ani tehdy z něj neudělal rovnocenného držitele všech informací.

Vychovával Brumbál Harryho „jako prase na porážku“?

Nejtvrdší obvinění proti Brumbálovi vyslovil Severus Snape. Když zjistil, že Harry musí zemřít, pochopil dlouhé roky jeho ochrany jako přípravu dítěte na předem určenou oběť.

Z jeho pohledu to dávalo smysl. Brumbál věděl, že část Voldemortovy duše přežívá v Harrym. Dokud tento neúmyslný viteál existoval, nebylo možné Voldemorta definitivně porazit.

Harry proto musel připustit, aby jej Voldemort zasáhl smrtící kletbou.

To však ještě neznamená, že Brumbál skutečně chtěl Harryho smrt.

Když Voldemort při svém návratu použil Harryho krev, přenesl do vlastního těla také Lilyinu ochranu. Brumbál si všiml, že tím Voldemort Harryho nevědomky připoutal k životu. Od konce čtvrtého dílu proto předpokládal, že Harry může Voldemortův útok přežít, pokud jej zabije právě Voldemort.

Nebyla to jistota. Brumbál v nádražním mezisvětě přiznává, že šlo o jeho odhad. Přesto neposílal Harryho na smrt bez jakékoli naděje.

Pomohl mu také způsobem, který Harry pochopil až na konci. Do Zlatonky ukryl Kámen vzkříšení, aby se Harry na cestě do Zapovězeného lesa mohl setkat s obrazy rodičů, Siriuse a Lupina. Nedal mu zbraň ani návod k útěku. Dal mu společnost lidí, jejichž láska mu pomohla dokončit poslední cestu.

ČTĚTE TAKÉ: Proč Harry přežil Voldemortovu smrtící kletbu? Samotná láska není celá odpověď.

Brumbál ovšem Harrymu nemohl jednoduše sdělit, že pravděpodobně přežije. Jeho rozhodnutí muselo být skutečné. Harry se musel Voldemortovi vydat dobrovolně, bez obrany a bez jistoty návratu.

Tím se dostáváme k morálně nejobtížnější části Brumbálova plánu. Připravil Harrymu možnost přežít, ale současně jej záměrně nechal věřit, že jde zemřít.

Manipuloval tedy Brumbál s Harrym?

Ano. Brumbál s Harrym manipuloval.

Rozhodoval, které informace mu poskytne, kdy je poskytne a kdo mu je předá. Po své smrti zanechal Harrymu, Ronovi a Hermioně předměty, jejichž účel museli sami odhalit. Snapea využil k předání posledních vzpomínek přesně ve chvíli, kdy už Harry nemohl hledat jiné řešení.

Podobně pracoval i s dalšími lidmi. Snape, Mundungus Fletcher, Ron, Hermiona i Draco Malfoy se v různých chvílích stali součástí plánu, jehož úplnou podobu znal pouze Brumbál.

Jeho obhajobou může být, že proti němu stál Voldemort – schopný nitrozpytec, který dokázal mučit, ovládat a zabíjet lidi kvůli jediné informaci. Čím méně osob znalo celý plán, tím menší byla možnost jeho prozrazení.

To ale nemění podstatu Brumbálova jednání. Harry nemohl dát informovaný souhlas s úkolem, jehož nejdůležitější část před ním byla záměrně skryta.

Brumbál navíc věděl, že Harry nedokáže ignorovat ohrožení druhých. Nesnažil se tuto vlastnost změnit. Vytvořil plán, který počítal s tím, že Harry nakonec zvolí sebeobětování.

Rozdíl mezi Brumbálem a Voldemortem nespočívá v tom, že by jeden lidi využíval a druhý nikdy. Oba dokázali předvídat cizí rozhodnutí a přimět ostatní, aby postupovali podle jejich záměrů.

Zásadní rozdíl byl v cíli a ve svobodě, kterou jim ponechávali. Voldemort ovládal prostřednictvím strachu, bolesti a magie. Brumbál druhé naváděl, skrýval před nimi pravdu a připravoval okolnosti, ale konečná rozhodnutí jim zpravidla nechával.

NENECHTE SI UJÍT: Od Toma Raddlea k Voldemortovi: Kompletní časová osa jeho vzestupu a pádu.

To z něj nedělá bezchybného člověka. Znamená to pouze, že jeho manipulace nebyla totéž jako Voldemortovo zotročení.

Proč se Brumbál bál vlastní moci?

Brumbálovo jednání nelze pochopit bez jeho minulosti s Gellertem Grindelwaldem. Jako mladík podlehl představě, že mimořádně schopní kouzelníci mají právo řídit ostatní „pro vyšší dobro“.

Společně hledali Relikvie smrti a uvažovali o novém uspořádání světa, ve kterém by kouzelníci vládli mudlům. Jejich plány skončily konfliktem s Aberforthem a smrtí Ariany Brumbálové.

Tato zkušenost Brumbála změnila. Později opakovaně odmítl funkci ministra kouzel, protože věděl, jak snadno jej může touha po moci znovu ovládnout.

Svého starého způsobu uvažování se ale nikdy nezbavil úplně.

Stále věřil, že vidí dál než ostatní a že někdy musí rozhodnout za ně. Už nechtěl ovládnout svět, ale nadále vytvářel rozsáhlé plány, jejichž účastníci neznali všechny důsledky.

Harry pro něj představoval nejen žáka, ale také morální zrcadlo. Brumbál byl v mládí fascinován mocí a výjimečností. Harry dostal do rukou Kámen mudrců, neviditelný plášť, Bezovou hůlku i možnost stát se pánem smrti, přesto po vládě nad ostatními nikdy netoužil.

Harry se stal člověkem, kterým si Brumbál přál být.

Harry Brumbálovi odpustil, protože jej konečně uviděl jako člověka.

Po Brumbálově smrti Harry zjistil, že o svém učiteli téměř nic nevěděl. Neznal jeho rodinu, vztah s Grindelwaldem ani okolnosti Arianiny smrti. Rita Holoubková navíc představila Brumbála jako ambiciózního muže, který celý život skrýval svou skutečnou minulost.

Harryho nezasáhlo jen odhalení Brumbálových chyb. Zraňovalo ho, že mu člověk, kterému bezvýhradně důvěřoval, nikdy neumožnil poznat jeho skutečnou osobnost.

Teprve setkání na King’s Cross jejich vztah uzavřelo. Poprvé nebyl Brumbál neomylným ředitelem sedícím za stolem. Přiznal svou touhu po moci, selhání vůči rodině, strach i stud. Harry před ním nestál jako žák čekající na další pokyn, ale jako člověk, který má právo svého mentora posoudit.

A rozhodl se mu odpustit.

Ne proto, že by Brumbálovy chyby přestaly existovat. Harry pochopil, že velký kouzelník může být současně slabým bratrem, tajnůstkářským učitelem a člověkem, který se snažil napravit následky vlastního mládí.

Brumbál mu následně ponechal poslední a nejdůležitější rozhodnutí. Harry se mohl vrátit do života, nebo pokračovat dál. Tentokrát za něj jeho mentor nerozhodl.

Brumbál byl Harryho učitelem, otcovskou postavou i manipulátorem

Brumbál Harryho chránil, vzdělával a připravil mu cestu k porážce Voldemorta. Dával mu naději ve chvílích, kdy ji ostatní ztráceli, a jako jeden z prvních pochopil, že Harryho největší zbraní není slavná jizva ani mimořádná kouzelnická schopnost, ale ochota milovat.

Zároveň kontroloval jeho přístup k pravdě, nechal jej vyrůstat v nešťastném prostředí a připravil plán, který vyžadoval, aby sedmnáctiletý chlapec dobrovolně přijal vlastní smrt.

Nebyl pouze laskavým mentorem ani chladným stratégem. Byl obojím současně.

Právě proto jejich vztah funguje tak silně. Harry nakonec nedospěl tím, že by Brumbálovi slepě věřil. Dospěl ve chvíli, kdy poznal jeho chyby, zpochybnil jeho rozhodnutí a přesto se sám rozhodl pokračovat v boji.

Brumbál Harrymu ukázal cestu. Poslední kroky už ale Harry udělal z vlastní vůle.