Čtyři přátelé měli změnit svět. Jejich příběh skončil zradou, vězením a smrtí.
James Potter, Sirius Black, Remus Lupin a Petr Pettigrew vytvořili jedno z nejslavnějších přátelství v dějinách Bradavic. Společně se naučili zakázanou magii, pronikli do tajemství hradu a vytvořili Pobertův plánek. Události první kouzelnické války však jejich skupinu rozložily způsobem, který nikdo z nich nedokázal napravit.
Poznámka k datům: Některé události ze školních let Pobertů nemají v knižním kánonu uvedený přesný den. Jejich zařazení vychází ze známých školních ročníků, vzpomínek postav a oficiálních doplňujících textů.
James Potter a Sirius Black se poprvé setkali v kupé Bradavického expresu. Společnost jim dělali také Lily Evansová a Severus Snape.
Rozdíly mezi budoucími soupeři se projevily okamžitě. Snape doufal, že se spolu s Lily dostane do Zmijozelu, zatímco James otevřeně obdivoval Nebelvír. Sirius pocházel z rodiny, jejíž členové tradičně končili ve Zmijozelu, ale už tehdy připouštěl, že by mohl rodinnou tradici porušit.
Moudrý klobouk Jamese i Siriuse skutečně zařadil do Nebelvíru. Ve stejné koleji skončili také Remus Lupin a Petr Pettigrew.
James a Sirius se rychle stali vůdčí dvojicí skupiny. Remus byl tišší, rozvážnější a studijně založený. Petr se naopak přidržoval silnějších a oblíbenějších spolužáků. Oficiální text věnovaný Pobertům uvádí, že právě Remus se původně ujal pomalejšího a méně sebejistého Petra.
Ze čtyř velmi rozdílných chlapců se během prvního ročníku stala téměř nerozlučná skupina.
1972–1973: Přátelé odhalili Remusovo tajemství.
Remus byl jako malé dítě pokousán Fenrirem Šedohřbetem a stal se vlkodlakem. Albus Brumbál mu přesto umožnil studovat v Bradavicích.
Kvůli jeho proměnám nechal vysadit Vrbu mlátičku. Tajná chodba pod jejími kořeny vedla do Chroptící chýše, kde mohl Remus během úplňku zůstat izolovaný. Obyvatelé Prasinek slýchali jeho vytí a údery do stěn, a proto začali budovu považovat za nejstrašidelnější dům v Británii.
Remus přátelům své pravidelné absence vysvětloval stále složitějšími výmluvami. Obával se, že ho opustí, pokud zjistí pravdu.
James a Sirius však během druhého ročníku pochopili, že se jejich přítel každý měsíc mění ve vlkodlaka. Místo odmítnutí začali hledat způsob, jak mu pomoci.
Jejich plán byl nebezpečný a nelegální: chtěli se stát zvěromágy a doprovázet Remuse v podobě zvířat, protože vlkodlak nepředstavoval pro jiná zvířata stejné nebezpečí jako pro člověka.
Přibližně 1972–1975: Tři roky zakázaného výcviku.
Proměna ve zvěromága patří mezi nejsložitější magické procesy. Vyžaduje dlouhou přípravu, přesné dodržování jednotlivých kroků a schopnost provést plnou přeměnu bez ztráty lidského vědomí.
Jamesovi, Siriusovi a Petrovi trvalo přibližně tři roky, než se proměnu naučili. Ministerstvu kouzel se neregistrovali, a porušovali tak kouzelnické zákony.
Každý získal jinou podobu:
- James Potter se měnil v jelena a dostal přezdívku Dvanácterák.
- Sirius Black se měnil ve velkého černého psa a stal se Tichošlápkem.
- Petr Pettigrew získal podobu krysy a přezdívku Červíček.
- Remus Lupin jako vlkodlak dostal jméno Náměsíčník.
Petrova účast se může při znalosti jeho pozdější zrady zdát bezvýznamná. Proměna ve zvěromága ale dokazuje, že nebyl naprosto neschopným kouzelníkem. Potřeboval výraznou pomoc Jamese a Siriuse, přesto zvládl magii, kterou se mnoho dospělých kouzelníků nikdy nenaučilo.
Jeho malá krysí podoba byla pro skupinu navíc praktická. Petr se dokázal protáhnout k uzlu na Vrbě mlátičce, dotknout se ho a strom znehybnit. James se Siriusem pak mohli doprovodit Remuse do okolí Bradavic.
Přibližně 1975: Zrodili se Pobertové.
Když trojice dokončila proměnu, Remusovy úplňky se zásadně změnily. Už je nemusel trávit zavřený a osamělý v Chroptící chýši.
James a Sirius byli ve zvířecích podobách dostatečně velcí, aby dokázali vlkodlaka usměrňovat. Petr jim pomáhal dostat se přes Vrbu mlátičku. Společně začali vycházet z chýše a prozkoumávat školní pozemky i okolí Prasinek.
Remus na tato dobrodružství později vzpomínal jako na nejlepší období svého života. Současně přiznával, že čtveřice podstupovala obrovské riziko. Několikrát se jen těsně vyhnuli setkání s lidmi, které mohl vlkodlak zabít nebo nakazit.
Jejich čin vznikl z přátelství, ale jeho provedení bylo nebezpečně nezodpovědné.
Právě během těchto nočních výprav začali používat své přezdívky a označovat se za Poberty.
Přibližně 1975–1978: Vznik Pobertova plánku.
Pobertové prozkoumali Bradavice důkladněji než téměř kterákoli jiná skupina studentů. Zmapovali chodby, schodiště, tajné místnosti i podzemní průchody vedoucí za hranice školy.
Výsledkem jejich práce se stal Pobertův plánek, mimořádně složitý magický předmět zobrazující celý hrad a pohyb lidí uvnitř. Každá osoba se na něm objevovala pod skutečným jménem bez ohledu na převlek, neviditelný plášť nebo proměnu ve zvíře.
Plánek se otevíral slovy „Slavnostně přísahám, že jsem připraven ke každé špatnosti“ a znovu se ukryl po vyslovení „Neplecha ukončena“.
Přesný rok jeho dokončení kánon neuvádí. Musel však vzniknout po podrobném prozkoumání školy a před odchodem skupiny z Bradavic v roce 1978.
Plánek dokazuje, že Pobertové nebyli pouze hluční výtržníci. K jeho vytvoření potřebovali mimořádnou znalost hradu a pokročilou práci s kouzly. Oficiální materiály jej spojují také s Homonculovým kouzlem, které umožňovalo sledovat přítomné osoby.
Přibližně 1975–1976: Rivalita se Snapem přestala být školní hrou.
James a Sirius měli pověst nadaných a oblíbených studentů, ale jejich chování mělo i krutou stránku. Nejčastějším terčem byl Severus Snape.
Snape se zajímal o černou magii a pohyboval se mezi studenty, kteří se později přidali k Voldemortovi. To však neospravedlňuje všechno, co mu Pobertové prováděli. Harry ve Snapeově vzpomínce viděl, jak James svého spolužáka před publikem odzbrojil, pověsil do vzduchu a ponížil především proto, že se nudil.
Nejnebezpečnější událost nastala, když Sirius prozradil Snapeovi, jak se dostat kolem Vrby mlátičky. Snape se vydal chodbou k Chroptící chýši právě v době Remusovy proměny.
James si uvědomil, že by Snape mohl zemřít, a na poslední chvíli ho odtáhl. Snape zahlédl přeměněného Remuse, ale Brumbál mu zakázal tajemství zveřejnit.
Incident poškodil několik vztahů současně. Snape získal vůči Siriusovi ještě hlubší nenávist. Remus musel žít s vědomím, že jeho stav někdo použil jako součást smrtelně nebezpečného žertu. James sice Snapeovi zachránil život, ale pokračoval v jeho ponižování.
Přátelství Pobertů dokázalo Remuse přijmout. Nedokázalo však vždy zabránit tomu, aby ostatním ubližovali.
Červen 1976: Harry spatřil nejhorší okamžik svého otce
Během pátého ročníku skládali Pobertové zkoušky NKÚ. Po jedné z nich James a Sirius u jezera napadli Snapea, zatímco Petr jejich převahu nadšeně sledoval.
Remus byl přítomen, ale nezasáhl. Jako prefekt měl povinnost spolužáky zastavit, nedokázal se však postavit lidem, kteří mu jako první nabídli skutečné přátelství.
Tato vzpomínka je důležitá pro pochopení celé skupiny. James a Sirius byli schopní velké loajality, ale také arogance. Petr obdivoval jejich moc a posiloval jejich nejhorší chování. Remus rozeznával, že jednají špatně, ale často zůstával pasivní.
Jejich pozdější hrdinství proto neznamená, že byli během studia bezchybní.
-
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč Harry přežil Voldemortovu smrtící kletbu? Samotná láska není celá odpověď.
1977–1978: James dospěl a skupina dokončila studium
V posledních školních letech se Jamesovo chování začalo měnit. Podle Siriuse a Lupina přestal bezdůvodně útočit na ostatní a jeho hlava postupně „splaskla“. Lily Evansová mu nakonec dala šanci a během posledního ročníku spolu začali chodit.
James se stal primusem, přestože předtím nebyl prefektem. Remus, který prefektem byl, zůstával svědomím skupiny, i když své přátele nedokázal vždy kontrolovat.
Pobertové absolvovali Bradavice v létě 1978. Školní dobrodružství skončila a téměř okamžitě je vystřídala skutečná válka.
Voldemortova moc rostla, lidé mizeli a Smrtijedi pronikali do kouzelnické společnosti. James, Sirius, Remus i Petr se přidali k Brumbálovu Fénixovu řádu.
1978–1980: Ze školních přátel se stali členové odboje.
James se oženil s Lily a Sirius mu šel za svědka. Přesné datum jejich svatby knihy neuvádějí, ale proběhla před narozením Harryho.
Dne 31. července 1980 se narodil Harry James Potter. Sirius se stal jeho kmotrem a patřil k nejbližším lidem mladé rodiny.
Remus mezitím kvůli vlkodlačímu prokletí obtížně hledal zaměstnání a během války plnil nebezpečné úkoly. Petr zůstával součástí jejich kruhu, přestože se stále více orientoval podle toho, kdo mu dokázal nabídnout největší ochranu.
Právě v této době se někdejší školní nerovnováha stala osudovou. Petr už neviděl Jamese a Siriuse jako nejsilnější lidi v okolí. Největší moc měl nyní Voldemort.
Přibližně 1980–1981: Petr začal předávat informace Voldemortovi.
Petr se tajně stal Voldemortovým informátorem. Sirius později tvrdil, že předával zprávy přibližně rok před smrtí Potterových.
Zrada zároveň narušila důvěru mezi ostatními Poberty. Sirius začal podezírat Remuse, pravděpodobně kvůli jeho nebezpečným úkolům mezi vlkodlaky a časté nepřítomnosti. Remus zase uvěřil, že zrádcem může být Sirius.
Skutečného informátora nikdo nepodezíral. Petr stále působil jako slabý a závislý člen skupiny, kterého je potřeba chránit.
Tím využil jejich nejstarší představu o sobě samém. Pobertové nepřehlédli Petra proto, že by ho neznali. Přehlédli ho, protože si mysleli, že přesně vědí, čeho je schopen.
Říjen 1981: Sirius navrhl výměnu Strážce tajemství.
Voldemort se dozvěděl část proroctví týkajícího se dítěte schopného jej porazit a vybral si Harryho. Potterovi se ukryli v Godrikově dole pod ochranou Fideliova zaklínadla.
Brumbál nabídl, že se stane Strážcem jejich tajemství. Potterovi však důvěřovali svým přátelům a původně vybrali Siriuse.
Sirius navrhl lest. Voldemort bude očekávat, že tajemství chrání Jamesův nejbližší přítel, a soustředí se na něj. Skutečným Strážcem se proto měl stát nenápadný Petr.
Plán by fungoval, kdyby Petr zůstal věrný. Protože už pracoval pro Voldemorta, předali Potterovi své bezpečí přímo jeho špehovi.
31. října 1981: Pobertové byli definitivně rozděleni.
Petr prozradil Voldemortovi úkryt Potterových. Voldemort v jejich domě zavraždil Jamese a Lily, ale jeho kletba proti Harrymu se obrátila zpět.
James se pokusil získat rodině čas, přestože u sebe neměl hůlku. Zemřel jako první z Pobertů ve věku pouhých jednadvaceti let.
Sirius přijel do Godrikova dolu krátce po útoku. Když si uvědomil, že Petr musel Potterovy zradit, vydal se po něm.
Remus v této chvíli stále netušil, co se skutečně stalo. Z jeho pohledu byl James mrtvý, Petr zavražděný a Sirius odhalený jako Voldemortův stoupenec.
Listopad 1981: Petr předstíral smrt a Sirius skončil v Azkabanu.
Sirius dostihl Petra na rušné ulici. Petr vykřikl, že Sirius zradil Jamese a Lily, způsobil výbuch, při kterém zemřelo dvanáct mudlů, a uprchl v podobě krysy. Na místě zanechal pouze useknutý prst.
Sirius byl zatčen bez řádného soudního procesu. Jeho smích na místě tragédie byl chápán jako důkaz šílenství, přestože ve skutečnosti reagoval na hrůzu a absurdnost Petrova vítězství.
Následujících dvanáct let strávil v Azkabanu.
Petr získal posmrtně Merlinův řád a jako krysa Prašivka se dostal k rodině Weasleyových. Remus zůstal sám. Přišel o všechny tři přátele a věřil, že jeden z nich zavraždil ostatní.
Skupinu nezničila pouze Petrova zrada. Zničila ji také nedůvěra, kvůli které přeživší nedokázali pravdu poznat.
1993–1994: Pobertové se znovu setkali v Chroptící chýši.
Sirius v Azkabanu zahlédl v Denním věštci fotografii Weasleyových a poznal na ní Petra v podobě Prašivky. Protože se jako zvěromág dokázal změnit ve psa, unikl mozkomorům a dostal se do Bradavic.
Remus se ve stejném školním roce stal učitelem obrany proti černé magii. Od Harryho zabavil Pobertův plánek, poznal dílo své někdejší skupiny a později na něm spatřil jméno Petra Pettigrewa.
V Chroptící chýši se po dvanácti letech setkali Sirius, Remus a Petr. Pravda konečně vyšla najevo a Remus se Siriusem se usmířili. Harry však zabránil tomu, aby Petra zabili, protože věřil, že jeho výpověď očistí Siriusovo jméno.
Při cestě zpět Remus zapomněl užít vlkodlačí lektvar a během úplňku se proměnil. Petr využil chaosu, změnil se v krysu a uprchl.
Sirius musel znovu na útěk a Remus po odhalení svého prokletí rezignoval.
1994–1995: Červíček vrátil Voldemorta k životu.
Petr vyhledal Voldemorta v Albánii a pomohl mu získat provizorní tělo. Následně se podílel na plánu, který měl přivést Harryho na hřbitov v Malém Visánku.
Dne 24. června 1995 Petr zavraždil Cedrika Diggoryho a provedl rituál využívající kost Voldemortova otce, vlastní maso a Harryho krev.
Za obětovanou ruku získal od Voldemorta magickou stříbrnou náhradu. Dar vypadal jako odměna za věrnost, ve skutečnosti v sobě ukrýval pojistku proti zradě.
Sirius a Remus po Voldemortově návratu znovu vstoupili do obnoveného Fénixova řádu. Poprvé od školních let stáli na stejné straně a znali pravdu o Petrovi.
James však už nemohl být u toho.
Červen 1996: Sirius zemřel v Odboru záhad.
Sirius byl nucen zůstávat na Grimmauldově náměstí, protože jej Ministerstvo kouzel stále považovalo za vraha. Izolace v rodinném domě zhoršovala jeho psychický stav a posilovala touhu znovu bojovat.
Když se dozvěděl, že Harry a jeho přátelé čelí Smrtijedům v Odboru záhad, připojil se k záchranné výpravě Fénixova řádu.
Během souboje jej zasáhla Bellatrix Lestrangeová a Sirius propadl tajemným obloukem se závojem. Zemřel dříve, než bylo jeho jméno oficiálně očištěno.
Z původní čtveřice zůstali naživu Remus a Petr – dva členové, kteří během školních let stáli ve stínu Jamese a Siriuse.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čtyři přátelé ovládli Bradavice. Za deset let zůstali mrtví, zrazení nebo zavření v Azkabanu.
Březen 1998: Petrova chvíle milosti ho stála život.
Harry, Ron a Hermiona byli uvězněni v sídle Malfoyových. Petr dostal rozkaz zkontrolovat vězně ve sklepě.
Během zápasu mu Harry připomněl, že mu kdysi v Chroptící chýši zachránil život. Petr na krátký okamžik zaváhal a povolil sevření.
Stříbrná ruka vyrobená Voldemortem jeho milost vyhodnotila jako zradu. Obrátila se proti svému majiteli a uškrtila ho.
Petrův konec nevykoupil všechny jeho zločiny. Dokázal však, že v něm stále přežívala nepatrná část člověka, který kdysi patřil mezi Jamesovy přátele.
2. května 1998: Zemřel poslední Poberta.
Remus se během druhé války oženil s Nymfadorou Tonksovou a stal se otcem Teddyho Lupina. Kvůli svému prokletí se obával, že dítěti předá stejný osud, a krátce se pokusil rodinu opustit. Harry jej přiměl vrátit se k manželce a přijmout odpovědnost.
Remus požádal Harryho, aby se stal Teddyho kmotrem. Vztah tím symbolicky navázal na Siriovu roli v Harryho životě.
Během bitvy o Bradavice bojovali Remus a Tonksová proti Voldemortovým stoupencům. Oba padli a zanechali po sobě malého syna. Remus byl posledním žijícím členem Pobertů.
Krátce nato Harry použil Kámen vzkříšení. Na cestě k Voldemortovi jej doprovodili obrazy Jamese, Lily, Siriuse a Remuse. Petr mezi nimi chyběl.
Nebyla to skutečná obnova původní skupiny. Přesto se tři věrní Pobertové naposledy objevili společně a pomohli Jamesovu synovi dokončit cestu, na jejímž konci měl padnout jejich společný nepřítel.
Pobertové změnili Harryho život i dlouho po své smrti.
Příběh Pobertů nezačal jako legenda o válce. Začal čtyřmi studenty, kteří se rozhodli, že jejich přítel nebude během úplňku sám.
Jejich odvaha dala vzniknout nelegálním zvěromágům a jednomu z nejpozoruhodnějších kouzelných předmětů v Bradavicích. Jejich arogance ohrožovala nevinné lidi a ubližovala Snapeovi. Jejich nedůvěra umožnila Petrovi rozdělit skupinu a předat Potterovy Voldemortovi.
Pobertův plánek však později pomáhal Harrymu, Lupin jej učil bránit se mozkomorům a Sirius mu nabídl rodinu, kterou od smrti rodičů postrádal. Dokonce i Petrovo zaváhání nakonec umožnilo Harrymu uniknout ze zajetí.
Pobertové nebyli dokonalí hrdinové ani obyčejní školní výtržníci. Byli čtyřmi přáteli, jejichž nejlepší i nejhorší rozhodnutí ovlivňovala kouzelnický svět ještě desítky let po jejich prvním setkání.
Dávná minulost a dávna kouzelnická společnost světa Harryho Pottera.
One Comment