Čtyři přátelé ovládli Bradavice. Za deset let zůstali mrtví, zrazení nebo zavření v Azkabanu.

James Potter, Sirius Black, Remus Lupin a Peter Pettigrew vytvořili Pobertův plánek, tajně se naučili proměňovat ve zvířata a považovali své přátelství za nezlomné. Krátce po odchodu z Bradavic však jeden zemřel, druhý skončil ve vězení, třetí zůstal úplně sám a poslední se ukryl jako domácí mazlíček. Kompletní chronologie ukazuje, jak rychle se nejslavnější bradavická parta rozpadla – a proč její příběh ve skutečnosti skončil až s Voldemortem.

Základní časová osa Pobertů.

Některé události mají potvrzený přesný rok nebo datum. U jiných knižní kánon určuje pouze školní ročník či přibližné období.

1959–1960: Narodí se čtyři budoucí Pobertové.

Členové skupiny se narodili na přelomu let 1959 a 1960, aby mohli v září 1971 společně nastoupit do Bradavic.

Sirius Black pocházel z jedné z nejstarších čistokrevných rodin. Jeho rodiče očekávali, že přijme rodinné názory, bude pokračovat ve zmijozelské tradici a pomůže zachovat postavení rodu Blackových.

James Potter vyrůstal jako jediný milovaný syn Fleamonta a Eufemie Potterových. Rodina byla zámožná a James podle pozdějších vzpomínek dostával téměř všechno, co chtěl. Jeho sebevědomí proto někdy přecházelo v rozmazlenost a aroganci.

Peter Pettigrew vyrůstal mimo centrum pozornosti a o jeho dětství toho kánon odhaluje nejméně. Už během školy ale vyhledával silnější osobnosti, které mu mohly poskytnout ochranu a pocit významu.

Remus Lupin se narodil 10. března 1960 čaroději Lyallu Lupinovi a mudlovské matce Hope. Právě jeho dětství nakonec vytvořilo důvod, proč se celá čtveřice proměnila v Poberty.

Kolem roku 1965: Fenrir Šedohřbet pokouše Remuse.

Lyall Lupin pracoval pro ministerstvo a během vyšetřování se dostal do konfliktu s Fenrirem Šedohřbetem. Veřejně prohlásil, že vlkodlaci jsou bezduché a zlé bytosti, které si zaslouží smrt.

Šedohřbet se mu pomstil útokem na jeho malého syna. Krátce před Remusovými pátými narozeninami pronikl do chlapcova pokoje a pokousal ho.

Remus přežil, ale stal se vlkodlakem. V době, kdy neexistoval vlkodlačí lektvar, znamenala každá úplňková noc bolestivou ztrátu lidské podoby a kontroly.

Jeho rodiče předpokládali, že do Bradavic nikdy nebude moci nastoupit. Albus Brumbál však vytvořil bezpečnostní systém:

• mimo školní pozemky nechal postavit Chroptící chýši,
• podzemní chodbu ukryl pod nově vysazenou Vrbou mlátičkou,
• Remus se měl každý měsíc nepozorovaně přesunout do chýše,
• jeho stav zůstal před ostatními studenty utajený.

Bez Šedohřbetova útoku by pravděpodobně nevznikli zvěromágové Tichošlápek, Dvanácterák a Červíček ani Pobertův plánek.

Nejslavnější školní dobrodružství čtveřice začalo jako pokus ulehčit jednomu vyděšenému chlapci jeho nemoc.

Září 1971: První setkání ve vlaku do Bradavic.

James Potter a Sirius Black se poprvé setkali v Bradavickém expresu. Ve stejném kupé seděli také Lily Evansová a Severus Snape.

Už během cesty se objevily dvě budoucí životní linie.

Sirius naznačil, že nechce následovat rodinnou tradici Zmijozelu. James se otevřeně hlásil k Nebelvíru. Jejich posměšky vůči Zmijozelu zároveň zahájily nepřátelství se Snapem.

Po příjezdu byli James, Sirius, Remus i Peter zařazeni do Nebelvíru. Sirius tím definitivně vystoupil ze stínu své rodiny.

James a Sirius se rychle sblížili. Oba byli sebevědomí, talentovaní a ochotní porušovat pravidla. Zaujala je také Remusova inteligence, suchý humor a laskavost.

Peter se do skupiny dostal pravděpodobně hlavně díky Remusovi. Ten se zastával odstrkovaných lidí a přesvědčil Jamese se Siriusem, aby mezi sebe přijali i méně schopného spolužáka.

Už při vzniku skupiny tak existovala nerovnováha: James a Sirius stáli v jejím středu, Remus fungoval jako svědomí a Peter hledal ochranu.

1972–1973: Přátelé odhalí Remusovo tajemství.

James a Sirius si během druhého ročníku všimli, že Remus pravidelně mizí, vrací se nemocný a nabízí stále méně přesvědčivá vysvětlení.

Nakonec pochopili, že je vlkodlak.

Remus očekával odmítnutí. Celé dětství prožil s vědomím, že odhalení jeho stavu může znamenat ztrátu přátel, školy i budoucnosti. James, Sirius a Peter však neutekli.

Začali hledat způsob, jak s ním během úplňku zůstat, aniž by je ve vlkodlačí podobě napadl. Řešením měla být proměna ve zvířata, protože vlkodlak představuje největší hrozbu především pro lidi.

Rozhodli se stát zvěromágy.

Šlo o mimořádně složitou a nebezpečnou magii. Navíc ji prováděli tajně a později své schopnosti nezaregistrovali u ministerstva.

Jejich motiv byl přesto nesobecký. Tři dospívající kouzelníci se několik let učili jednu z nejtěžších magických disciplín, aby jejich přítel nemusel trávit každou proměnu sám.

1975–1976: Zrod Tichošlápka, Dvanácteráka a Červíčka

Do pátého ročníku se Jamesovi, Siriusovi a Peterovi podařilo zvěromágskou přeměnu zvládnout.

James se měnil v jelena a získal přezdívku Dvanácterák. Siriusova podoba velkého černého psa mu vynesla jméno Tichošlápek. Peter se proměňoval v malou krysu a stal se Červíčkem. Remus jako vlkodlak dostal přezdívku Náměsíčník.

Velká zvířata Jamese a Siriuse dokázala vlkodlaka držet pod kontrolou. Peterova malá podoba byla užitečná při procházení úzkými místy a zejména při stisknutí suku, který zastavoval Vrbou mlátičku.

Remusovy proměny přestaly být pouze nocemi bolesti. Čtveřice začala opouštět Chroptící chýši a prozkoumávat pozemky i okolí Prasinek.

Jejich výpravy byly nebezpečné. Remus později přiznal, že několikrát téměř pokousal člověka. Pobertové tehdy považovali podobná rizika za zábavu a spoléhali na Jamese se Siriusem, že jej udrží pod kontrolou.

Stejný čin proto ukazuje obě tváře skupiny. Jejich oddanost Remusovi byla mimořádná, ale jejich sebejistota ohrožovala nevinné lidi.

Přibližně 1975–1978: Vzniká Pobertův plánek

Během nočních výprav skupina postupně zmapovala bradavický hrad, jeho pozemky a tajné průchody.

Interiér školy mohli zkoumat s pomocí Jamesova neviditelného pláště. Ve zvířecích podobách zase bezpečněji procházeli okolím hradu a objevovali cesty do Prasinek.

Výsledkem byl Pobertův plánek – kouzelný artefakt, který:

• zobrazoval jednotlivé místnosti a chodby,
• sledoval osoby uvnitř Bradavic,
• ukazoval jejich skutečná jména,
• zaznamenával pohyb po škole,
• odhaloval řadu tajných průchodů,
• zůstával prázdný bez správného hesla.

Plánek obsahoval pokročilé kouzlo schopné sledovat osoby v reálném čase. Nebyl pouze studentskou kresbou, ale důkazem mimořádných schopností svých tvůrců.

K aktivaci sloužila přísaha, že uživatel „nemá nic dobrého za lubem“. Po použití se plánek uzavíral slovy, že neplecha byla ukončena.

Jejich „špatné úmysly“ původně znamenaly především porušování školních pravidel. Tři z jeho čtyř tvůrců později bojovali proti Voldemortovi. Čtvrtý však jednou plánek použil jako děsivou připomínku, že ani kouzelný artefakt nedokáže odhalit budoucí zradu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Od Toma Raddlea k Voldemortovi: Kompletní časová osa jeho vzestupu a pádu.

Pátý ročník: Spor se Snapem se stává nebezpečným

Severus Snape se snažil zjistit, proč Remus každý měsíc mizí. Sirius mu v jednom okamžiku prozradil, jak se dostat kolem Vrby mlátičky.

Kdyby Snape pokračoval až do Chroptící chýše, setkal by se s proměněným vlkodlakem. James se o Siriusově nápadu dozvěděl a Snapea včas zachránil.

Tato událost odhaluje rozdíl mezi Jamesem a Siriusem. Oba Snapea šikanovali, ale James v kritické chvíli zabránil jeho možné smrti. Sirius byl ochotný použít Remusovu nemoc jako součást nebezpečného žertu, aniž by domyslel následky pro Snapea, Remuse nebo Brumbála.

Snape se dozvěděl pravdu, ale Brumbál mu zakázal Remusovo tajemství šířit. Jeho nenávist k Pobertům se tím ještě prohloubila.

Přibližně ve stejném období se odehrála také vzpomínka po zkoušce NKÚ. James a Sirius před spolužáky ponížili Snapea, zatímco Remus jako prefekt nezasáhl.

Peter jejich chování nadšeně sledoval. Lily se Snapea pokusila bránit, ale po jeho urážce jejich přátelství skončilo.

Pobertové byli schopni obětovat roky úsilí pro Remuse a současně krutě zacházet s jiným osamělým spolužákem. Jejich příběh nikdy nebyl jednoduchou legendou o čtyřech bezchybných přátelích.

1976: Sirius uteče z domu Blackových

Přibližně v šestnácti letech Sirius definitivně opustil Grimmauldovo náměstí. Jeho vztah s rodiči se rozpadl kvůli jejich čistokrevným názorům, jeho Nebelvíru i otevřenému odporu k rodinné tradici.

Sirius se přestěhoval k Jamesovi a jeho rodičům. Poté zdědil peníze po strýci Alphardu a získal finanční nezávislost.

Z přátelství Jamese a Siriuse se tím stal téměř bratrský vztah. Potterovi nabídli Siriusovi rodinu, kterou doma neměl.

Tato blízkost později vysvětluje, proč James odmítl Brumbálovu nabídku stát se strážcem jeho tajemství. Považoval by za urážku nedůvěřovat Siriusovi.

1977–1978: Poslední rok a konec školního dobrodružství

V posledním ročníku se James stal primusem, přestože předtím nebyl prefektem. Remus školní kariéru dokončil jako prefekt a Jamesův vztah s Lily se postupně změnil.

Lily začala Jamese vnímat jinak poté, co dospěl a omezil některé projevy své arogance. To neznamená, že se přes noc stal bezchybným nebo že úplně skončily jeho konflikty se Snapem. Jeho chování se ale změnilo natolik, že s ním Lily začala chodit.

Právě během posledního ročníku Pobertové přišli o svůj plánek. Pravděpodobně je dopadl Argus Filch, možná na základě Snapeova upozornění. Plánek skončil v zabavených předmětech a žádný z tvůrců jej už nezískal zpět.

Jejich pozornost se zároveň přesouvala k válce. Voldemortova moc rostla a běžné školní tresty přestávaly být tím největším nebezpečím.

1978–1980: Pobertové vstoupí do první války

Po odchodu z Bradavic se všichni čtyři připojili k Brumbálovu Fénixovu řádu. Společně s nimi proti Voldemortovi bojovala také Lily.

James a Lily se vzali. Přesné datum svatby knihy neurčují, musela se však odehrát mezi koncem školy a narozením Harryho. Sirius byl Jamesovým svědkem a později se stal kmotrem jejich dítěte.

Harry James Potter se narodil 31. července 1980.

Přátelství Pobertů tehdy stále navenek existovalo. Uvnitř skupiny se však začala šířit nedůvěra. Voldemortovi stoupenci zabíjeli členy řádu a bylo zřejmé, že někdo předává nepříteli informace.

Peter Pettigrew se přibližně rok před smrtí Potterových stal Voldemortovým špehem. Jeho přátelé o tom nevěděli.

Sirius začal podezírat Remuse. Remus zase zřejmě nevylučoval, že zrádcem může být Sirius. Peter zůstával stranou jejich podezření, protože jej považovali za slabého a závislého na silnějších přátelích.

Právě toto podcenění umožnilo jeho zradu.

1981: Sirius navrhne výměnu strážce tajemství

Voldemort se dozvěděl část proroctví o dítěti, které jej může porazit, a rozhodl se zabít Harryho.

Potterovi se ukryli v Godrikově dole pod ochranou Fideliova zaklínadla. Brumbál nabídl, že se stane strážcem jejich tajemství, ale James chtěl vybrat Siriuse.

Sirius poté navrhl tajnou změnu. Voldemort měl předpokládat, že tajemství střeží Jamesův nejbližší přítel, zatímco skutečným strážcem se měl stát nenápadný Peter.

Plán měl fungovat jako dvojitý klam:

1. Voldemort bude pronásledovat Siriuse.
2. Sirius raději zemře, než aby cokoliv prozradil.
3. Peter zůstane bez povšimnutí.
4. Skutečný úkryt Potterových bude v bezpečí.

Siriusův plán selhal, protože vycházel ze dvou chybných předpokladů. Podezíral nevinného Remuse a věřil zrádnému Peterovi.

James výměnu přijal a Lupinovi o ní neřekli.

Skupina, která vznikla díky naprostému přijetí Remusova tajemství, se rozpadla ve chvíli, kdy si její členové přestali navzájem důvěřovat.

31. října 1981: Peter předá Potterovy Voldemortovi.

Peter dobrovolně prozradil Voldemortovi tajemství Godrikova dolu.

Temný pán vstoupil do domu Potterových a Jamese zaskočil bez hůlky. James se jej pokusil zadržet, aby Lily získala čas, ale Voldemort ho zabil.

ČTĚTE TAKÉ: Voldemort by je nenašel, ani kdyby stál před jejich domem. Jak tedy ochrana Potterových selhala?

Lily odmítla ustoupit od Harryho postýlky a zemřela při ochraně svého syna. Její oběť vytvořila magickou ochranu, kvůli níž se Voldemortova smrtící kletba obrátila proti němu.

Sirius dorazil k troskám domu a chtěl si Harryho vzít. Hagrid však plnil Brumbálův rozkaz a dítě mu odmítl předat. Sirius mu proto půjčil létající motorku a vydal se hledat Petera.

V jediné noci přišel o Jamese, Lily, Harryho i víru ve vlastní úsudek.

Listopad 1981: Peter předstírá smrt a zničí Siriusův život.

Sirius Petera našel na veřejnosti. Než mohl pravdu odhalit, Peter vykřikl, že Sirius zradil Potterovy, způsobil výbuch, zabil dvanáct mudlů a usekl si prst.

Poté se proměnil v krysu a unikl kanalizací.

Na místě zůstal Sirius, kráter, mrtví lidé a jediný kousek Peterova těla. Ministerstvo jej bez soudu poslalo do Azkabanu.

Peter byl považován za zavražděného hrdinu a posmrtně získal Merlinův řád. V podobě krysy se dostal k rodině Weasleyových a více než deset let žil jako domácí mazlíček Prašivka.

Remus během necelých čtyřiadvaceti hodin uvěřil, že:

• James zemřel,
• Peter zemřel,
• Sirius oba zradil,
• Voldemort padl,
• skupina Pobertů přestala existovat.

Sám přitom v době útoku plnil úkol Fénixova řádu na severu země. Neměl možnost do událostí zasáhnout ani zjistit skutečnou pravdu.

1981–1993: Dvanáct let oddělených životů.

Sirius přežíval v Azkabanu. Mozkomoři mu nemohli úplně vzít vědomí, že je nevinný, protože tato skutečnost nebyla šťastnou vzpomínkou, ale pevně zachovaným faktem.

Remus žil v chudobě a kvůli předsudkům proti vlkodlakům střídal krátkodobá zaměstnání. Rozpuštění Fénixova řádu jej připravilo také o komunitu, která mu během války poskytovala smysl a zázemí.

Peter zůstal u Weasleyových. Nejprve patřil Percymu a poté Ronovi. Skupina se tak nevědomky přiblížila k další generaci: zrádce Jamese Pottera spal každý večer několik metrů od jeho syna.

Pobertův plánek mezitím ukradli z Filchovy kanceláře Fred a George Weasleyovi. Později jej předali Harrymu, aniž by tušili, že byl jeho otec jedním z tvůrců.

1993–1994: Pobertové se znovu setkají.

Sirius uviděl v Denním věštci fotografii Weasleyových z Egypta. Na Ronově rameni poznal Petera v podobě Prašivky, kterému chyběl prst.

Toto zjištění mu poskytlo důvod k útěku. V psí podobě proklouzl kolem mozkomorů, přeplaval z Azkabanu a zamířil do Bradavic.

Ve stejném školním roce se Remus stal profesorem obrany proti černé magii. Harry začal používat Pobertův plánek a nevědomky se učil od díla svého otce, kmotra, učitele a budoucího nepřítele.

V Chroptící chýši se Sirius, Remus a Peter poprvé po téměř třinácti letech setkali.

Sirius s Remusem si vysvětlili vzájemné podezření. Peter byl donucen odhalit lidskou podobu a přiznal, že přežil. Harry zabránil Siriusovi a Remusovi v jeho zabití, protože nechtěl, aby se otcovi přátelé stali vrahy.

Plán na Siriusovo očištění však znovu selhal. Remus se kvůli úplňku proměnil, Peter unikl jako krysa a mozkomoři téměř zbavili Siriuse duše.

Harry a Hermiona zachránili Siriuse pomocí obraceče času. Odletěl na Klofanovi, ale zůstal hledaným uprchlíkem.

1994: Peter obnoví Voldemortovo tělo.

Harryho milost umožnila Peterovi uniknout. Ten vyhledal Voldemorta a pomohl mu získat provizorní tělo.

Následně přivedl do pasti Berty Jorkinsovou, spolupracoval s Barty Crouchem mladším a připravil lektvar pro Voldemortův úplný návrat.

Na hřbitově v Malém Visánku zabil Cedrika Diggoryho a usekl si vlastní ruku jako součást rituálu. Voldemort mu vytvořil stříbrnou náhradu.

Peter tím dokončil obrat od chráněného člena Pobertů k člověku, který pomohl obnovit jejich největšího nepřítele.

1995–1996: Sirius a Remus znovu bojují spolu.

Po Voldemortově návratu byl obnoven Fénixův řád. Sirius poskytl jako základnu dům na Grimmauldově náměstí a Remus opět plnil úkoly pro Brumbála.

Jejich přátelství se po odhalení Peterovy zrady obnovilo, ale už nemohlo vrátit ztracené roky.

Sirius zůstával uvězněný v domě svého dětství a nemohl se otevřeně účastnit většiny akcí. Největší smysl nacházel ve vztahu k Harrymu, kterému chtěl být kmotrem, rádcem i náhradní rodinou.

Během střetu v Odboru záhad přišel Harrymu na pomoc. Sirius bojoval s Bellatrix Lestrangeovou, byl zasažen a propadl tajemným závojem.

Z původní čtveřice zůstali naživu Remus a Peter – muž, který přátele zradil, a muž, kterého přátelé neprávem podezírali.

1997–1998: Poslední Pobertové zemřou.

Remus se zamiloval do Nymfadory Tonksové. Dlouho vztah odmítal kvůli vlastnímu věku, chudobě a vlkodlačí kletbě. Nakonec se vzali a narodil se jim syn Teddy.

Harry se stal Teddyho kmotrem. Příběh tím vytvořil záměrnou paralelu: stejně jako Sirius přijal odpovědnost za Jamesova syna, Harry měl chránit syna Remuse.

Peter mezitím žil u Malfoyových a dál sloužil Voldemortovi. Když Harryho držel pod krkem v sídle Malfoyových, na okamžik zaváhal poté, co mu Harry připomněl záchranu života v Chroptící chýši.

Stříbrná ruka vyrobená Voldemortem vyhodnotila milosrdenství jako zradu a svého majitele uškrtila.

Peter zemřel kvůli jedinému okamžiku soucitu, který projevil synovi přítele, jehož kdysi vydal Voldemortovi.

Remus padl 2. května 1998 v bitvě o Bradavice společně s Tonksovou. Jejich syn se stejně jako Harry stal válečným sirotkem.

Remus jako poslední z věrných Pobertů zemřel ve škole, kde jejich přátelství začalo.

2. května 1998: Poslední symbolické setkání.

Než Harry vstoupil do Zapovězeného lesa a postavil se Voldemortovi, použil Kámen vzkříšení.

Objevily se podoby Lily, Jamese, Siriuse a Remuse. Peter mezi nimi chyběl.

Nešlo o skutečné vzkříšení, ale o poslední symbolické spojení rodiny a věrných členů skupiny. James a Sirius Harryho doprovodili jako otcové, které ztratil. Remus litoval, že nebude sledovat Teddyho dospívání, ale věřil, že jeho syn jednou pochopí, proč rodiče bojovali.

Pobertové se v této chvíli naposledy rozdělili podle rozhodnutí, která učinili po škole. James, Sirius a Remus stáli po Harryho boku. Peter zemřel jako Voldemortův služebník.

Kdy se Pobertové skutečně rozpadli?

Navenek skupina zanikla 31. října 1981. James zemřel, Sirius byl označen za zrádce, Peter předstíral smrt a Remus zůstal sám.

Jejich skutečný rozpad však začal dříve.

Peter přestal být věrný ve chvíli, kdy si vybral ochranu silnějšího Voldemorta. Sirius s Remusem se odcizili ve chvíli, kdy se začali podezírat. Jamesova absolutní důvěra v přátele mu zabránila připustit, že by jej některý z nich mohl dobrovolně zradit.

Jejich školní přátelství bylo založeno na přijetí tajemství. Když zjistili, že Remus je vlkodlak, semkli se kolem něj. Během války však tajemství začala fungovat opačně: Peter skrýval zradu, Sirius výměnu strážce a Remus vlastní podezření.

Poberty nezničila pouze Voldemortova síla. Zničila je také nedůvěra mezi třemi přáteli a slepá důvěra ve čtvrtého.

 

James Potter, Sirius Black, Remus Lupin a Peter Pettigrew se setkali v Bradavicích roku 1971. Kvůli Remusovým proměnám se tři z nich tajně stali zvěromágy a společně vytvořili Pobertův plánek.

Po škole všichni vstoupili do Fénixova řádu. Peter však začal pracovat pro Voldemorta a jako strážce tajemství prozradil úkryt Potterových. James zemřel, Sirius byl neprávem uvězněn a Remus strávil dvanáct let v přesvědčení, že přišel o všechny přátele.

NENECHTE SI UJÍT: Čtyři přátelé měli změnit svět. Jejich příběh skončil zradou, vězením a smrtí.

Pravda vyšla najevo v Chroptící chýši, ale Peter znovu unikl a pomohl Voldemortovi vrátit se. Sirius zemřel na ministerstvu, Peter rukou, kterou dostal od Voldemorta, a Remus během bitvy o Bradavice.

Skupina vznikla jako důkaz, že skutečné přátelství dokáže přijmout i nebezpečné tajemství. Zanikla proto, že její členové přestali správně rozpoznávat, komu mohou věřit.

Voldemort by je nenašel, ani kdyby stál před jejich domem. Jak tedy ochrana Potterových selhala?