Ďábel nosí Pradu 2 recenze: návrat, který nestojí jen na nostalgii, ale ani z ní úplně neutíká.
Ďábel nosí Pradu 2 je přesně ten typ pokračování, u kterého si člověk od začátku klade jedinou otázku: má to po tolika letech ještě smysl, nebo jde jen o draze zabalený návrat slavné značky? Dobrá zpráva je, že tentokrát nejde o čistě vypočítanou resuscitaci starého hitu. Film evidentně ví, proč se vrací. Nespoléhá jen na slavná jména, kostýmy a okouzlení z minulosti, ale snaží se znovu otevřít svět, který už mezitím zestárl, proměnil se a v lecčem ztratil pevnou půdu pod nohama.
Právě v tom je jeho největší síla. Dvojka nehraje jen na efekt „podívejte, jsou zpátky“, ale zkouší ukázat, jak by tenhle svět vypadal dnes. Módní průmysl, lesk prestižních magazínů i aura nedotknutelné autority už nepůsobí stejně jako dřív. A film to podle všeho chápe. Miranda Priestly tak není jen návrat ikonické postavy, ale i symbol éry, která se nechce smířit s tím, že se pravidla změnila. Andy zase nepůsobí jako někdo, kdo se jen vrací do známého prostředí, ale spíš jako postava, která se znovu střetává s verzí světa, o níž si možná myslela, že ji už nechala za sebou.
To celé dává pokračování mnohem víc vzduchu, než by člověk čekal. Nejde o revoluční film, ale o chytré pokračování, které rozumí vlastní značce. Nechce původní snímek porazit ani překřičet. Spíš se snaží navázat na jeho tón a přiznat, že po dvaceti letech už nelze vyprávět stejný příběh stejným způsobem. To je správná volba. Největší problém podobných sequelů bývá v tom, že se bojí zestárnout spolu se svými postavami. Tady to naštěstí nevypadá, že by se film tvářil, že čas neexistuje.
Zároveň ale není těžké cítit, že film hraje dost na jistotu. Nepůsobí jako pokračování, které by chtělo starý svět rozebrat a postavit znovu od základů. Spíš si pečlivě hlídá, aby neurazilo fanoušky původního filmu a aby zůstalo dostatečně elegantní, lehké a divácky vstřícné. To je na jednu stranu pochopitelné, na druhou právě tady může být jeho limit. Místo aby šel někdy ostřeji do konfliktu, raději zůstává u uhlazeného tónu, který mu sice sluší, ale občas mu brání zaříznout hlouběji.
Přesto to nevypadá jako zbytečný návrat. Ďábel nosí Pradu 2 má zjevně dost rozumu na to, aby nebyl jen naleštěným suvenýrem pro fanoušky jedničky. Funguje hlavně tehdy, když stojí na vztazích, staré chemii a jemně nahořklém vědomí, že doba se změnila víc než lidé, kteří v ní kdysi vládli. A právě tahle lehká pachuť proměněného světa může být nakonec tím, co pokračování drží nad vodou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Víkendové tržby: Box office ovládl Ďábel nosí Pradu 2. Pokračování kultovní komedie dorazilo s obřím startem, Michael dál drží tempo.
Celkově to tedy působí jako stylový, inteligentní a opatrně vystavěný comeback, který možná nepřináší druhý ikonický zázrak, ale rozhodně neskončí jako trapný dodatek ke klasice. Jestli váhate, zda jít do kina, tak určitě běžte. Oplatí se.
