Největší akční hvězdy 80. a 90. let.

Největší akční hvězdy 80. a 90. let nevytvořily jen několik slavných filmů. Definovaly celou éru, ve které akční kino stálo na charismatu, fyzické přítomnosti, ikonických rolích a hrdinech, kteří byli větší než život. Právě v těchto dvou dekádách vznikly legendy, jejichž jména dodnes fungují jako značka sama o sobě.

Proč byly 80. a 90. léta zlatým věkem akčních hvězd.

Akční filmy tu existovaly i předtím a existují i dnes, ale 80. a 90. léta měla něco, co se už jen těžko opakuje. Publikum tehdy nechodilo jen na značky a slavné franšízy. Chodilo hlavně na konkrétní herce. Nešlo jen o to, že měl film dobrý trailer nebo velký rozpočet. Šlo o to, kdo v něm hraje. Arnold Schwarzenegger, Sylvester Stallone nebo Bruce Willis nebyli jen součástí filmu. Oni tím filmem byli.

Právě tehdy se zrodil model akční hvězdy jako samostatného fenoménu. Herci měli jasně rozpoznatelnou personu, vlastní styl a často i typ hrdiny, který si publikum okamžitě spojilo právě s nimi. Jeden byl nezastavitelný stroj, druhý otlučený bojovník, třetí ironický chlapík v nesprávný čas na nesprávném místě. Díky tomu akční kino nepůsobilo jednotvárně. Každá velká hvězda do něj přinášela jinou energii.

A důležité bylo i to, že akce tehdy působila fyzičtěji. Méně digitálních berliček, víc skutečných kaskadérských výkonů, víc potu, hluku, železa a explozí. I proto z té doby zůstalo tolik nezapomenutelných jmen. Tihle herci nebyli jen slavní. Byli symbolem celé filmové estetiky.

Arnold Schwarzenegger.

Když se řekne akční hvězda, Arnold Schwarzenegger bývá jedním z prvních jmen, která naskočí. A není divu. Jen málokdo měl tak silnou fyzickou přítomnost a tak výraznou filmovou identitu. Arnold nepůsobil jako obyčejný člověk, který se dostal do průšvihu. Působil jako někdo, kdo průšvih přinese s sebou už ve chvíli, kdy vstoupí do záběru.

Jeho síla stála na kombinaci monumentální postavy, zvláštního klidu a schopnosti prodat i ty největší akční absurdity s naprostou samozřejmostí. Terminátor, Predátor, Barbar Conan, Komando, Total Recall nebo Pravdivé lži z něj udělaly symbol akčního filmu, který fungoval stejně dobře v čisté akci, sci-fi i lehce komediálním blockbusteru.

Arnold byl navíc větší než samotný Hollywood. Kulturistika, politika, veřejný obraz, nezaměnitelný hlas i hlášky. To všechno z něj udělalo kulturní monstrum v tom nejlepším slova smyslu. Pokud někdo zosobňuje pojem akční titán, je to právě on.

Sylvester Stallone.

Sylvester Stallone byl jiný typ legendy. Kde Arnold působil jako monument, Stallone působil jako bojovník, který dostal tisíc ran a stejně se znovu postaví. A právě to na něm publikum milovalo. Jeho hrdinové nikdy nebyli úplně nedotknutelní. Byli tvrdí, ale zároveň unavení, poranění a lidsky zranitelní.

Stalloneho velikost stojí hlavně na dvou obrovských pilířích. Rocky a Rambo. To nejsou jen slavné role, ale archetypy. Rocky je outsider, který se odmítá vzdát. Rambo je válečník, kterého svět zlomil, ale nedokázal ho zničit. Vedle toho přišly i další důležité filmy jako Cobra, Cliffhanger, Demolition Man nebo Specialista.

Na Stallonovi je navíc fascinující, že nebyl jen herec. Byl i scenárista a tvůrce vlastních velkých postav. To mu dalo větší kontrolu nad tím, jaký obraz buduje. Nešel jen z role do role. Stavěl si vlastní mýtus. A ten mýtus přežil dekády.

Bruce Willis.

Bruce Willis byl důkazem, že akční hvězda nemusí být nutně hora svalů. Jeho největší síla byla v tom, že působil jako chlap, který se do katastrofy připlete, nadává u toho, krvácí a přesto nějak přežije. Tím se odlišil od většiny velkých akčních jmen 80. let a přinesl do žánru jiný typ hrdiny.

Smrtonosná past byla v tomhle směru naprostý zlom. John McClane nebyl supervoják ani mytický zabiják. Byl to policajt v tílku, který měl dost smůly na to, aby byl ve špatný čas na špatném místě. A právě proto fungoval tak dobře. Publiku připadal bližší, lidštější a uvěřitelnější, i když kolem něj létaly kulky a padaly výškové budovy.

Vedle Smrtonosné pasti měl Willis i další důležité akční a thrillerové role, ale hlavně změnil představu o tom, jak může akční hrdina vypadat. Nebyl to tank. Byl to přeživší s ironickým úsměvem. A to je přesně důvod, proč mezi největší hvězdy té éry patří.

Jackie Chan.

Jackie Chan přinesl do akčního filmu něco, co nikdo jiný neuměl ve stejné podobě. Spojil bojová umění, komedii, kaskadérství a rytmus do stylu, který byl okamžitě rozpoznatelný. Jeho filmy nebyly jen o tom, kdo koho porazí. Byly o pohybu, tempu, improvizaci a nápadu.

Na rozdíl od amerických akčních titánů Jackie často nepůsobil jako nezničitelný bůh. Spíš jako člověk, který se dostane do chaosu a musí ho přežít s pomocí rychlosti, akrobacie a zoufale vynalézavé improvizace. Právě to jeho filmy dělalo neuvěřitelně zábavné. Police Story, Mistr opitého boje, Projekt A, Rachot v Bronxu nebo Křižovatka smrti ukazují, jak široký jeho záběr vlastně byl.

Jackie byl navíc víc než herec. Byl i choreograf, režisér a člověk, který si budoval pověst skrze vlastní kaskadérské výkony. Tím získal mezi akčními hvězdami zcela jedinečné místo. Nebyl jen další velkou tváří. Byl samostatným žánrem.

Jean-Claude Van Damme.

Jean-Claude Van Damme byl pro akční kino 80. a 90. let důležitý hlavně tím, že spojil bojová umění s výraznou fyzickou stylizací a přístupností pro široké publikum. Jeho filmy často stály na turnajích, pomstě, osobní cti nebo střetu jednotlivce s mnohem větší silou, ale Van Damme do nich přinášel zvláštní směs elegance, výbušnosti a tělesné kontroly.

Krvavý sport, Kickboxer, Univerzální voják, Timecop nebo Náhlá smrt z něj udělaly jedno z nejvýraznějších jmen akčního videotrhu i kin. Nebyl tak monumentální jako Arnold ani tak ikonicky autorský jako Stallone, ale měl vlastní výklenek, který fungoval skvěle. Byl hvězdou filmů, v nichž tělo hrálo skoro stejnou roli jako příběh.

Van Damme navíc reprezentuje typ akční hvězdy, který byl pro tu dobu velmi důležitý. Ne vždy šlo o herecky nejsilnější osobnosti, ale o lidi, jejichž pohyb, styl a aura dokázaly samy o sobě táhnout film. A přesně to on splňoval.

Chuck Norris.

Chuck Norris představoval jiný druh akční přítomnosti než většina ostatních. Nepůsobil výstředně, nebyl přehnaně teatrální a často stál na spíš strohé, přímočaré energii. Právě tím si ale vybudoval mimořádně silnou značku. Jeho filmy i seriály byly postavené na jasně čitelné spravedlnosti, pevnosti charakteru a dojmu, že tenhle chlap se nezlomí.

Filmy jako Osamělý vlk McQuade, Delta Force nebo Missing in Action z něj udělaly výrazné jméno akční éry, zatímco pozdější Walker, Texas Ranger jeho slávu ještě rozšířil i mimo kino. Norris nebyl nejokázalejší hvězda své generace, ale měl obrovskou výhodu v důvěryhodnosti. Když někoho na plátně sejmul kopem, nepůsobilo to jako filmový trik, ale jako přirozené prodloužení jeho image mistra bojových umění.

A právě proto do téhle sestavy patří. Byl možná méně nablýskaný než jiní, ale rozhodně ne méně důležitý.

Steven Seagal.

Steven Seagal byl ve své největší éře zvláštní fenomén. Do akčního filmu přinesl klidnější, chladnější a téměř nehybnou přítomnost, která se od většiny hvězd té doby odlišovala. Nepůsobil jako explozivní akční zvíře. Působil jako člověk, který se skoro ani nemusí hýbat, aby bylo jasné, že protivník dopadne špatně.

Přepadení v Pacifiku, Nico nebo Těžko ho zabít z něj udělaly velmi výraznou tvář raných 90. let. Seagal fungoval hlavně díky dojmu smrtící jistoty. Měl jiný rytmus než Jackie Chan, jiný druh fyzické dominance než Arnold a jiný typ lidskosti než Willis. A právě tím zaplnil vlastní prostor.

Jeho pozdější kariéra už tak silná nebyla, ale v kontextu velkých akčních hvězd 80. a 90. let ho nejde vynechat. V jednu dobu byl zkrátka jedním z nejviditelnějších jmen žánru.

Dolph Lundgren.

Dolph Lundgren bývá někdy ve stínu největších jmen, ale do přehledu největších akčních hvězd té éry patří právem. Měl fyzické parametry, výraznou tvář a schopnost působit současně inteligentně i děsivě. Mnoho lidí si ho navždy spojí hlavně s Ivanem Dragem z Rockyho IV, ale jeho význam sahá dál.

Vládci vesmíru, Rudý škorpion, Univerzální voják nebo Mstitel ukázali, že Lundgren umí být nejen ikonický protivník, ale i hlavní hvězda. Byl typem herce, který dokázal plnit plátno svou přítomností, i když nepatřil k nejvýřečnějším.

Jeho síla byla v dojmu nebezpečné disciplinovanosti. Nepůsobil jako chaos. Působil jako chladná síla. A v akčním kině té doby to byla velmi účinná zbraň.

Každý z nich měl jasnou identitu. Nehráli zaměnitelné role v zaměnitelných filmech. Publikum přesně vědělo, co od nich čekat, a zároveň vědělo, že to nikdo jiný neumí úplně stejně. Arnold byl monument. Stallone bojovník. Willis ironický přeživší. Jackie akrobatický kouzelník akce. Van Damme fyzický technik. Norris spravedlnost s tvrdým kopem. Seagal ledová hrozba. Lundgren chladný kolos.

Dnešní akční kino často stojí víc na značkách než na jednotlivých hercích. V 80. a 90. letech to bylo opačně. Herci byli značkou. A právě proto zůstali tak silní i po letech. Když se řekne jejich jméno, člověk si okamžitě vybaví celý typ filmu, celou atmosféru a často i celou éru.

Kdo byl největší?

To je otázka, na které se fanoušci asi nikdy úplně neshodnou. Pokud jde o čistou kulturní váhu a rozpoznatelnost, velmi vysoko stojí Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone. Pokud jde o redefinici akčního hrdiny, obrovsky důležitý je Bruce Willis. Pokud jde o jedinečnost stylu, Jackie Chan hraje vlastní ligu.

Možná je ale nejlepší odpověď jiná. Největší nebyl jen jeden. Tohle byla éra, ve které vedle sebe mohlo existovat několik různých typů akčních legend najednou. A právě to z ní dělá tak výjimečné období.

Když se akční legendy sešly v jednom filmu.

Možná nic neukazuje sílu akčních hvězd 80. a 90. let lépe než série Postradatelní. Právě ta totiž fungovala jako setkání staré gardy, která kdysi ovládala kina, videopůjčovny i televizní obrazovky. Vedle Sylvestera Stalloneho se v ní objevili i Arnold Schwarzenegger, Dolph Lundgren, Jean-Claude Van Damme, Chuck Norris a později také další známé tváře akční éry.

Postradatelní nebyli důležití jen jako nostalgická atrakce. Ukázali hlavně to, že tihle herci nejsou jen jednotlivé hvězdy zavřené ve svých nejslavnějších rolích, ale součást jedné velké filmové tradice. Každý z nich představoval jiný typ akčního hrdiny, ale dohromady vytvářeli obraz doby, kdy akční film stál hlavně na charismatu, fyzické přítomnosti a silné osobnosti.

Právě proto série Postradatelní působí skoro jako oslava celé jedné éry. Nejde jen o výbuchy, přestřelky a hlášky. Jde o připomínku času, kdy jména jako Stallone, Arnold, Van Damme nebo Norris sama o sobě stačila na to, aby film okamžitě získal pozornost publika.