Nejlepší čarodějnické díly Simpsonových: Tohle jsou epizody, které fanoušci milují nejvíc.

Nejlepší čarodějnické díly Simpsonových patří mezi největší televizní halloweenské jistoty. Speciály z řady Speciální čarodějnický díl běží už od roku 1990, většinou mají tři samostatné hororové, sci-fi nebo nadpřirozené příběhy a záměrně stojí mimo běžnou kontinuitu seriálu. Právě díky tomu si mohli Simpsonovi dovolit být temnější, divočejší a mnohem víc ulítlí než obvykle.

Proč jsou čarodějnické speciály Simpsonových tak oblíbené.

Na těchto dílech funguje jednoduchá věc. Simpsonovi v nich nemusí hrát podle běžných pravidel seriálu. Mohou parodovat horory, sci-fi klasiky i popkulturní fenomény, zabíjet postavy, měnit realitu a být mnohem absurdnější než ve standardních epizodách. Navíc jde o tradici, která běží nepřetržitě desítky let, takže si kolem sebe vybudovala vlastní malý kult.

Dobré čarodějnické díly navíc nejsou jen o odkazech. Ty nejlepší spojují humor, nápad a atmosféru. Nejsou jen „halloweenské“, ale působí jako malé antologie, v nichž si seriál může dovolit téměř cokoliv.

1. Speciální čarodějnický díl VI.

Šestý čarodějnický speciál patří mezi nejvýraznější vůbec, protože v jediné epizodě dokáže spojit několik úplně odlišných nápadů a ani na chvíli nepůsobí roztříštěně. Hned první segment si bere do parády motiv obřích monster a reklamních ikon, když Homer ukradne obří koblihu Lard Lada a Springfield následně zaplaví oživlé maskoty. Tahle část si pohrává s odkazem na Attack of the 50 Foot Woman a zároveň si očividně užívá i kaiju atmosféru ve stylu Godzilly, jen převlečenou do čistě simpsonovského chaosu.

Druhý příběh je mnohem temnější a paroduje sérii Noční můra v Elm Street. Školník Willy se tu mění ve springfieldskou verzi Freddyho Kruegera a začne útočit na děti přímo v jejich snech, přičemž zranění se přenášejí i do reality. Právě tahle část je dodnes považována za jednu z nejděsivějších v celé historii čarodějnických speciálů, protože vedle humoru funguje i jako překvapivě poctivá hororová hříčka.

A pak přichází legendární Homer³, segment, který si fanoušci pamatují možná nejvíc. Homer v něm uteče před Patty a Selmou skrz tajemný portál do trojrozměrného světa, což byla na svou dobu mimořádně odvážná animátorská hra. Celá povídka vychází z epizody Little Girl Lost ze Zóny soumraku, ale Simpsonovi ji proměnili v technickou i komediální exhibici, která vrcholí přechodem do hraného světa.

simpsonovi

2. Speciální čarodějnický díl V.

Jestli existuje jeden čarodějnický speciál Simpsonových, který se vrací ve většině debat úplně nejčastěji, je to právě Speciální čarodějnický díl V z roku 1994. Patří do dlouhé oficiální řady výročních halloweenských epizod a dodnes bývá pro fanoušky synonymem toho, jak má tenhle formát vypadat. Je to díl, který trefuje všechno najednou. Má silnou atmosféru, výborné parodie, černý humor i jeden z nejikoničtějších segmentů celé série. Pokud by někdo nikdy žádný čarodějnický speciál neviděl, tohle je jeden z nejlepších startů.

Tato epizoda je nabitá odkazy na slavná literární i filmová díla. Už její úvodní část jasně pracuje s motivy Osvícení od Stephena Kinga, respektive hlavně s ikonickým filmovým pojetím Stanleyho Kubricka, které zároveň obrací do několika povedených a ironických variací. A samozřejmě nechybí ani tradiční moment se školníkem Williem, který znovu dopadne velmi neslavně.

Druhá povídka se přesouvá do světa sci-fi a čerpá z klasické Bradburyho povídky Burácení hromu. Homer se při pokusu opravit rozbitý toustovač omylem dostane k vynálezu stroje času a vyrazí do éry dinosaurů. Tam nechtěně zašlápne motýla, čímž odstartuje sérii katastrofických změn v budoucnosti. Při každém dalším návratu do minulosti pokazí něco jiného, a výsledkem jsou čím dál absurdnější verze přítomnosti. V jedné vládne Flanders, v jiné prší koblihy, jinde mají všichni hadí jazyky a nechybí ani realita, v níž superinteligentní Maggie pošle sekeru do zad školníku Williemu. Tahle část přitom odkazuje nejen na Terminátora či Jurský park, ale také na Flintstoneovy, Vetřelce a už samotný název epizody připomíná Zločin a trest.

Závěrečný segment se nese v mnohem temnějším duchu a zaměřuje se na děsivě kanibalské sklony učitelů ze springfieldské základní školy. Jeden po druhém mizí studenti, až nakonec zůstanou jen Bart, Líza a Milhouse. I tady je množství narážek na známá díla, konkrétně na Soylent Green, Návrat do budoucnosti, klip The Wall od Pink Floyd nebo Texaský masakr motorovou pilou. A aby byla tahle hororová groteska úplná, znovu si to odskáče i školník Willy, čímž se celý díl symbolicky uzavírá.

simpsnovi

3. Speciální čarodějnický díl XII.

Jedním z největších lákadel této epizody bylo hostování Pierce Brosnana, který jí dodal svůj nezaměnitelný hlas. Patří totiž novému Robodomu 3000, futuristickému domu, jenž nejen uklízí, vaří a stará se o chod domácnosti, ale zároveň má i výrazné ego. A právě to se ukáže jako problém. Robodům se totiž zamiluje do Marge a Homer mu začne překážet natolik, že se ho rozhodne odstranit. Simpsonovi tu skvěle převracejí motiv prokletého domu do modernější a ironicky pojaté podoby.

Další povídka přesouvá Barta a Lízu do prostředí kouzelnické školy, která si očividně pohrává s estetikou i atmosférou světa Harryho Pottera. Výsledkem je řada vtipných momentů a scén, které si tenhle segment bez problémů uhájí i po letech. Nakonec přichází příběh o prokletém Homerovi, jehož smůla tentokrát nedopadá ani tak na něj samotného, jako spíš na všechny kolem. Což je vlastně dost trefná pointa, protože člověka hned napadne, jak moc se to vlastně liší od jeho běžného fungování. I proto tenhle díl právem patří mezi nejpovedenější čarodějnické speciály a bez problémů si zaslouží místo ve zlatém fondu Simpsonových.

simpsonovi

4. Speciální čarodějnický díl IV.

Speciální čarodějnický díl IV z roku 1993 patří k vrcholům rané éry těchto speciálů. Spadá do období, kdy se formát teprve naplno usazoval, ale už tehdy bylo jasné, že Simpsonovi v těchto epizodách našli vlastní zlatý důl. Tenhle díl je skvělý hlavně tím, jak jistě pracuje s hororovou stylizací a parodií. Rané čarodějnické speciály mají zvláštní kouzlo v tom, že ještě nepůsobí přeplácaně. Jsou jednodušší, ale často i soustředěnější.

Tahle epizoda naplno rozvíjí něco, co si seriál z Flanderse dlouhodobě utahuje. V téhle verzi už nepůsobí jen jako podivínský soused, ale rovnou jako samotný ďábel. Homer mu navíc ochotně nahraje, když vymění svou duši za naprosto dokonalý koblížek. Přestože se pak snaží celou dohodu obejít a přelstít pekelné síly po svém, moc mu to nevychází. Čeká ho nejen pobyt v pekle, který si svým zvráceným způsobem docela užívá, ale také soudní bitva o vlastní nesmrtelnou duši. Zajímavým detailem je složení poroty. Objevuje se v ní i Richard Nixon, a to v době, kdy byl při premiéře epizody stále naživu. Vtip tedy naznačoval, že svou duši prodal výměnou za prezidentský úřad. O to bizarněji působí, že zhruba půl roku po odvysílání epizody Nixon skutečně zemřel.

Bartův segment zase zřetelně vychází z klasické epizody seriálu Zóna soumraku. Místo tvora sabotujícího letadlo se tu ale objevuje malý skřítek, který pustoší školní autobus. A stejně jako v původní předloze je i tentokrát Bart jediný, kdo ho skutečně vidí, zatímco všichni ostatní jeho varování považují za výmysl.

Závěrečná část si bere na paškál jednu z nejslavnějších hororových klasik, Drákulu od Brama Stokera. Pan Burns je tu stylizován do role upířího vládce a jeho sídlo v Pensylvánii zjevně připomíná Transylvánii. Výrazným vizuálním motivem je také práce se stínem, která odkazuje na legendárního Nosferatu. Tím ale inspirace nekončí. V některých obrazech jsou patrné i narážky na Coppolova Drákulu, Buffy, přemožitelku upírů, a dokonce i na několik známých výtvarných děl.

simpsons

5. Speciální čarodějnický díl III.

Speciální čarodějnický díl III z roku 1992 patří mezi nejdůležitější starší kusy celé tradice. Ještě stále je cítit, že seriál pracuje s čistou radostí z hororových povídek, parodií a krátkých, samostatných nápadů. Tenhle díl má výhodu v jednoduchosti. Není přetížený moderními odkazy ani snahou překonat sám sebe za každou cenu. O to víc vyniká atmosféra a klasický simpsonovský humor, který se v halloweenském kabátu krásně rozzáří.

Tenhle díl patří mezi naše srdcovky hlavně kvůli hláškám, které se člověku okamžitě zaryjí do paměti. V první povídce Homer na poslední chvíli sežene Bartovi panenku Šáši Krustyho, jenže místo ideálního dárku přinese domů něco mnohem problematičtějšího. Panenka je totiž prokletá. A ano, prokletý je i mrogurt.

Celý segment si pohrává s motivem vraždící panenky a jasně připomíná Dětskou hru s Chuckym, jen s tím rozdílem, že Simpsonovi tenhle hororový nápad nakonec obrátí do mnohem absurdnější a překvapivě milejší roviny. Druhá část pak vzdává hold legendárnímu King Kongovi. Nejen samotným příběhem, ale i stylizací do černobílého obrazu, která odkazuje na úplně první filmovou verzi slavného monstra. Závěr epizody se nese ve znamení zombie apokalypsy, která zaplaví Springfield. A protože jsme v Simpsonových, za celý chaos samozřejmě může Bart.

Právě v tomhle spočívá síla celé epizody. Dokáže bez škobrtnutí propojit známé hororové motivy s naprosto ulítlým světem Simpsonových, přičemž segment King Homer posouvá celou antologickou hru s žánry až na samotnou hranu absurdní geniality.

simpsnovi

6. Speciální čarodějnický díl VII.

Speciální čarodějnický díl VII z roku 1996 už spadá do chvíle, kdy byly tyto epizody pevnou součástí identity seriálu. Divák už věděl, co čekat, ale zároveň stále dostával dost nových nápadů na to, aby se formát neokoukal.

To je mimochodem jedna z největších předností Simpsonových. Když něco fungovalo, neuměli z toho udělat jen rutinu, ale dlouho to drželi při životě variacemi. A právě sedmý speciál patří mezi ty, které dokazují, že formule pořád šlapala jako dobře namazaná halloweenská mašina.

O tom, že Bart umí být pořádné kvítko, asi nikdo nikdy nepochyboval. Tahle epizoda ale přichází s ještě bizarnější představou. Co kdyby se narodil jako siamské dvojče a jeho oddělený bratr byl ještě děsivější než on sám? První segment staví právě na tomto nápadu a kromě několika povedených dějových zvratů si pohrává i s odkazy na Zvoníka u Matky Boží v Paříži, film Král a já nebo horor Šílenství proutěného košíku.

Ve druhé části se Líza pustí do školního vědeckého projektu, jenže místo obyčejného experimentu omylem stvoří nový život. V misce s kolou a vlastním vypadlým zubem začne vznikat miniaturní civilizace. Samotný motiv sice není v rámci sci-fi nijak nový a fantastika se k němu vrací opakovaně, ale Simpsonovi ho využívají velmi chytře. Konkrétně tu najdeme inspiraci epizodou Zóny soumraku z roku 1962 a také seriálem Krajní meze.

Závěrečný segment už míří do politické satiry. Už samotný název odkazuje na Občana Kanea a příběh s Kangem a Kodosem zůstává trefný i po letech. Dvojice mimozemšťanů se tu vetře do americké politiky a i když je Homer nakonec odhalí, v jedné z nejpamátnějších scén celé epizody, která vizuálně připomíná Scooby-Doo, stejně dokážou využít slabin amerického dvoustranického systému ve svůj prospěch. Právě v tom tkví síla celé pointy. Nejde jen o bláznivý nápad se známými postavami, ale i o velmi přesný výsměch systému, který si o podobnou satiru přímo říká.

simpsons

7. Speciální čarodějnický díl VIII.

Speciální čarodějnický díl VIII z roku 1997 je dalším silným zástupcem klasické řady. Vznikl v době, kdy byli Simpsonovi stále v mimořádné formě a jejich speciální epizody měly jistotu, tempo i chuť si hrát s žánry. Pokud má někdo rád právě tu směs halloweenské zábavy, absurdity a popkulturních narážek, osmá varianta funguje velmi dobře. Není to jen „další díl do počtu“, ale součást období, které fanoušci často považují za vrchol celé tradice.

Epizoda otevírá povedený meta vtip s televizním cenzorem, který divákům oznámí, že provedl nutné zásahy, aby díl získal neškodné hodnocení TV G. Jenže sotva to dořekne, objeví se ruka s nožem a začne ho bodat, takže se rating před očima diváků okamžitě posouvá do stále méně rodinných vod.

Stejně jako u dalších čarodějnických speciálů i tady Simpsonovi sahají po známých hororových a sci-fi inspiracích. První segment vychází z filmu Omega Man, jen místo klasického hrdiny sledujeme v roli údajně posledního člověka na Zemi Homera. Právě tahle záměna dává celé povídce komediální energii, protože z apokalyptické premisy vzniká sled absurdních a velmi simpsonovských situací. A podobně jako v původní předloze se nakonec ukáže, že Homer přece jen není tak úplně posledním přeživším.

Druhá část si bere za základ Cronenbergovu Mouchu, ale převrací ji do mnohem ulítlejší a schválně přepálené podoby. Závěrečný segment se pak přesouvá do starého Salemu, kde se Marge a její sestry střetávají s podezřívavostí a nenávistí springfieldských obyvatel někdy kolem roku 1649. Epizoda si sice zřetelně utahuje z absurdity čarodějnických procesů, zároveň ale přihazuje ironický zvrat, protože se ukáže, že místní strach tentokrát přece jen nebyl tak úplně bezdůvodný.

simpsons

8. První Speciální čarodějnický díl.

Úplně první Speciální čarodějnický díl z roku 1990 si zaslouží místo už jen kvůli významu. Podle přehledu celé série odstartoval tradici, která pokračuje dodnes, a byl inspirován hororovými komiksy EC Comics. Právě tady se poprvé ukázalo, že Simpsonovi mohou jednou ročně úplně přepnout pravidla. Ano, některé pozdější epizody jsou propracovanější a slavnější. Ale bez prvního speciálu by nebylo nic z toho. Je to základní kámen celé čarodějnické větve Simpsonových, a i po letech má pořád své zvláštní staré kouzlo.

Úplně první čarodějnický speciál nastavil atmosféru i styl všech dalších halloweenovských epizod. Právě tady Simpsonovi poprvé naplno rozjeli parodie slavných hororů a ukázali, jak skvěle dokážou spojit děsivé motivy s vlastním absurdním humorem. Úvodní příběh si bere inspiraci z hororu Amityville a posílá slavnou žlutou rodinu do domu, kde je od začátku jasné, že něco není v pořádku.

Právě v tomto díle se také poprvé objevují Kang a Kodos, dnes už kultovní mimozemská dvojice, která Simpsonovy unese a rozhodne se, že by z nich mohla být docela povedená večeře. Závěrečná část pak volí úplně jiný tón a přichází s poměrně věrnou adaptací Havrana od Edgara Allana Poea, v níž Bart dostává roli havrana. Tahle segmentová tečka má dodnes zvláštní kouzlo, i když v češtině přece jen nevyzní tak silně jako v původním anglickém znění. Výrazně tomu pomáhá i fakt, že v originále text namluvil James Earl Jones, legendární hlas Mufasy a Dartha Vadera.

simpsonovi

9. Druhý čarodějnický díl.

Poté, co se Homer, Bart a Líza po koledování nacpou horami sladkostí, přicházejí na řadu noční můry. Jako první se dočká Líza, jejíž sen vychází ze slavného motivu Opičí pracky. Ta sice umí plnit přání, jenže každé z nich si vybírá svou cenu a přináší další smůlu. Tedy alespoň do chvíle, než se jí chopí Flanders a začne si svá přání formulovat až podezřele chytře. Ano, zase Flanders. Právě tahle část působí z celého dílu nejpromyšleněji a nejchytřeji, navíc si pohrává i s metahumorem. Ve chvíli, kdy se Simpsonovi ve snu stanou bohatými a slavnými, epizoda přímo mrkne na tehdejší obří popkulturní šílenství kolem samotného seriálu.

Další segment připomíná Zónu soumraku a ukazuje realitu, v níž musí úplně každý bez výjimky poslouchat Barta. Ten tu má téměř božské schopnosti a celý svět se řídí jeho náladami a rozmary. Nejlepší pointa ale přichází ve chvíli, kdy se Bart probudí právě v momentě, kdy se jeho sen začíná lámat do něžného rodinného usmíření mezi otcem a synem. A právě to je pro něj ta skutečná hrůza.

Závěrečná povídka si bere do parády klasický příběh o Frankensteinovi, jenže po simpsonovsku. Místo skutečně geniálního mozku se totiž experiment zvrtne kvůli Homerovi, respektive jeho naprosto beznadějné hlavě. Výsledkem je přesně ten druh absurdní hororové parodie, který tenhle speciál posouvá mezi nejpamátnější halloweenovské epizody seriálu.

simpsons

Který čarodějnický díl Simpsonových je podle vás úplně nejlepší?

Related Articles

Back to top button