
RECENZE: Anime fanoušci se další hrané adaptace právem báli. Blue Lock ale vytáhl nečekanou zbraň.
Blue Lock staví na fotbale, který se skutečným sportem zachází velmi volně. Hráči během několika sekund analyzují celé hřiště, objevují své speciální schopnosti a obyčejný zápas mění v psychologickou válku. Převést podobný svět mezi skutečné herce proto znělo jako recept na další nepovedenou hranou adaptaci. Výsledek ale ukazuje, že tvůrci pochopili nejdůležitější pravidlo předlohy.
Tři sta útočníků a místo pouze pro jednoho.
Japonsko opakovaně selhává ve snaze získat titul mistrů světa. Fotbalová asociace proto spouští radikální experiment s názvem Blue Lock, jehož cílem je vychovat nejlepšího útočníka planety.
Do uzavřeného tréninkového komplexu je povoláno 300 talentovaných středoškolských hráčů. Všichni touží po místě v japonské reprezentaci, dostat ho však může pouze jediný.
Hlavním hrdinou je Joiči Isagi, který během důležitého zápasu přihrál spoluhráči místo toho, aby se sám pokusil skórovat. Jeho tým následně prohrál a Isagi začíná pochybovat, zda ho právě snaha hrát pro ostatní nepřipravila o životní příležitost.
V Blue Locku se setkává s naprosto odlišnou filozofií. Fotbal podle jeho organizátora nepotřebuje další poslušné týmové hráče. Potřebuje sobeckého střelce s dostatečně velkým egem, aby v rozhodující chvíli ignoroval ostatní a vzal odpovědnost na sebe.
Kdo v jednotlivých zkouškách neuspěje, přijde o možnost reprezentovat Japonsko.
Největším soupeřem filmu nebyl jiný hráč.
Hrané adaptace mangy a anime mají za sebou dlouhou řadu problematických pokusů. Postavy s barevnými účesy, přehnanými výrazy a nepřirozenými kostýmy často vypadají přesvědčivě na kreslené stránce, ale před kamerou začnou připomínat účastníky cosplayové soutěže.
Blue Lock měl situaci ještě složitější. Fotbalové zápasy v předloze nejsou zobrazovány realisticky. Každý hráč má vlastní „zbraň“, tedy specifickou schopnost, která ho odlišuje od ostatních. Někdo dokáže dokonale kontrolovat míč, další využívá rychlost, fyzickou sílu nebo schopnost číst celé hřiště.
Anime tyto momenty doprovází barevnými aurami, monstry, dramatickými vnitřními monology a obrazy, které existují pouze v hlavách jednotlivých hráčů.
Hraný film se proto musel rozhodnout, zda všechno potlačí ve prospěch realistického fotbalu, nebo se pokusí napodobit anime a riskovat nechtěně komický výsledek.
Tvůrci nakonec zvolili cestu mezi oběma možnostmi.
Film nesklouzl k drahému cosplayi.
Jedním z největších úspěchů je samotná podoba postav. Jejich kostýmy, účesy a charakteristické rysy odkazují na původní mangu, herci ale nepůsobí jako lidé navlečení do nepohodlných kopií kreslených návrhů.
Fumija Takahaši hraje Isagiho jako nejistého mladého fotbalistu, který teprve postupně objevuje vlastní instinkt. Jeho proměna není okamžitá. Na začátku se ztrácí mezi výraznějšími hráči a nedokáže pojmenovat schopnost, která by mu mohla zajistit další postup.
Výrazněji na sebe upozorňuje Kaito Sakurai jako Meguru Bačira. Jeho postava je hravá, nepředvídatelná a na hřišti se řídí vlastním vnitřním „monstrem“. V hrané podobě mohla snadno působit přehnaně, Sakurai však zachovává její podivínství, aniž by z Bačiry vytvořil karikaturu.
Dobře fungují také Hjóma Čigiri, Rensuke Kunigami a další členové týmu Z. Velkou část autority si pro sebe bere Masataka Kubota jako Džinpači Ego, chladný organizátor celého projektu.
Ego před hráče předstupuje téměř jako šílený vědec. Nezajímá ho přátelství, sportovní morálka ani představa, že fotbal vyhrává jedenáct rovnocenných spoluhráčů. V jeho očích rozhoduje útočník, který dokáže všechny ostatní využít pro vlastní gól.
Fotbal zůstává fyzický, ale neztratil anime energii.
Nejdůležitější zkouška přichází na hřišti. Film se naštěstí nesnaží každý kop, pohyb a souboj vytvořit pouze prostřednictvím digitálních efektů.
Herci skutečně běhají, bojují o míč a pracují s fyzickým kontaktem. Kamera se pohybuje společně s nimi, využívá rychlé nájezdy, zpomalené záběry a neobvyklé úhly, které zdůrazňují důležitost jednotlivých akcí.
Vizuální efekty přicházejí ve chvílích, kdy musí film ukázat Isagiho uvažování nebo mimořádné schopnosti jeho soupeřů. Ne všechny obrazy z anime byly převedeny doslovně. Tvůrci stylizaci používají selektivně a nenechávají ji přebít skutečné hráče.
Výsledkem není realistické sportovní drama. Blue Lock stále ukazuje fotbalisty pronášející během několika sekund dlouhé vnitřní monology, pojmenovávající své schopnosti a měnící zápas v souboj osobních filozofií.
Film ale přijímá, že právě přehnanost je součástí jeho identity. Nesnaží se za ni omlouvat ani ji úplně skrývat.
Ne každá anime schopnost přežila přechod na plátno.
Kompromis mezi skutečným fotbalem a anime podívanou má své limity. Některé pohyby vypadají v kreslené podobě mnohem přirozeněji než ve chvíli, kdy je musí provést skutečný člověk.
Především během nejsložitějších akcí je vidět, že herci musejí splnit přesnou choreografii. Některé přihrávky, otočky nebo střely proto působí více jako připravená filmová scéna než spontánní okamžik zápasu.
Film rovněž omezuje charakteristické obrazy, kterými předloha znázorňuje Isagiho přemýšlení. V manze a anime si hlavní hrdina skládá informace jako jednotlivé části skládačky. Na plátně větší část jeho analýzy přebírá vnitřní monolog.
Divák sice rozumí tomu, co Isagi právě objevil, některé scény však kvůli množství vysvětlování ztrácejí tempo.
Hranice mezi dramatickou stylizací a nechtěnou trapností je navíc velmi tenká. Film ji většinou zvládá uhlídat, několikrát ji ale překročí. Přehnané výrazy a smrtelně vážné rozhovory o „požírání“ schopností ostatních budou pro diváky neznalé anime pravděpodobně představovat největší překážku.
Některé zápasy doplácejí na omezený čas.
Blue Lock trvá přibližně 128 minut, přesto nemůže nabídnout stejné množství prostoru jako seriál nebo manga. Jednotlivé zkoušky, vztahy a soupeření proto postupují velmi rychle.
Nejvíce je zkrácení znatelné u některých zápasů první fáze. Soupeři se objeví, představí svou hlavní schopnost a krátce poté musí příběh pokračovat dál. Především postavy mimo Isagiho nejbližší skupinu tak nemají dostatek času zanechat silnější dojem.
Rychlejší vyprávění může pomoci nováčkům, kteří chtějí především pochopit základní pravidla projektu. Fanoušci předlohy ale poznají, že některé taktické souboje a osobní konflikty přišly o část svého významu.
Film se naštěstí nepokouší nacpat do jediného příběhu celou rozsáhlou mangu. Končí ve chvíli, kdy má svět stále kam růst, a nechává si dostatek prostoru pro případné pokračování.
Energie zápasů stojí také na hudbě.
Výraznou součástí filmu je hudba japonské zpěvačky Ado, kterou anime fanoušci znají především díky snímku One Piece Film: Red.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Owen Wilson dostane druhou šanci. Apple vytáhlo posilu, kterou nikdo nečekal.
Pro Blue Lock nazpívala skladbu Monstruo, film využívá také píseň Kira. Hudba pomáhá proměnit rozhodující fotbalové okamžiky v mnohem větší události a částečně nahrazuje energii, kterou animovaná verze vytváří pomocí výrazných barev a obrazových efektů.
Právě spojení rychlého střihu, fyzického pohybu herců a hudby funguje ve chvílích, kdy se Isagiho tým dostane pod největší tlak. Zápasy díky tomu nepůsobí jako obyčejné napodobování anime, ale jako scény vytvořené přímo pro filmové plátno.
Blue Lock našel správnou rovnováhu.
Hraný Blue Lock není bezchybný. Některé zápasy potřebovaly více času, část dialogů zní v podání skutečných herců křečovitě a nemožné fotbalové schopnosti se ne vždy podařilo převést přesvědčivě.
Zachoval si však to nejdůležitější: ego, soupeření a neustálou snahu hráčů objevit vlastní zbraň. Nesnaží se z předlohy udělat obyčejné sportovní drama a zároveň chápe, že doslovná kopie anime by před kamerou nefungovala.
Pro fanoušky mangy a seriálu jde o povedenou alternativní verzi známého příběhu. Nováčci dostanou srozumitelný vstup do světa, ve kterém týmová spolupráce není konečným cílem, ale pouze nástrojem k vytvoření nejlepšího útočníka.
Blue Lock je právě v českých kinech v původním japonském znění s českými titulky i s českým dabingem. Další obávaná hraná adaptace se tentokrát katastrofou nestala. Místo toho ukazuje, že manga může fungovat se skutečnými herci – pokud tvůrci vědí, které části musí zachovat a které naopak potřebují změnit.Gotham se po letech znovu probudil. Nové záběry ukázaly, co se řítí jeho ulicemi.




One Comment