Jak Palpatine zničil Republiku a vytvořil Galaktické impérium.

Galaktické impérium nevzniklo po invazi cizí armády ani vítězství povstalců nad demokratickou vládou. Jeho vojáci už nosili uniformy Republiky, budoucí císař seděl v jejím nejvyšším úřadu a senátoři mu sami předávali další pravomoci. Dokázal proměnit strach, korupci a touhu po bezpečí v nástroje, kterými demokratický systém rozebral zevnitř.

Republika se rozpadala dávno před válkou.

Když začíná Skrytá hrozba, Galaktická republika formálně stále spravuje tisíce světů. Má Senát, nejvyššího kancléře, zákony i řád Jediů, který po generace chrání mír. Na první pohled působí jako stabilní demokratická civilizace.

Krize na Naboo však odhalí, že její instituce přestávají plnit základní úkol.

Obchodní federace může zablokovat planetu, vyslat soukromou armádu droidů a svrhnout místní vládu. Senát přesto není schopen rychle zasáhnout. Místo pomoci napadenému světu začne debatovat o vyslání vyšetřovací komise, zatímco zástupci samotné Federace zpochybňují, zda k invazi vůbec došlo.

Nejde pouze o pomalou byrokracii. Obchodní federace je soukromá korporace s vlastní armádou, flotilou a politickým zastoupením v Senátu. Ekonomická moc se tak přímo mění v moc zákonodárnou. Organizace, která okupuje jednu z členských planet, může současně ovlivňovat instituci, jež má o jejím provinění rozhodovat.

Palpatine tento stav nevytvořil. Naučil se jej dokonale využívat.

První vítězství: Palpatine se nechal zachránit krizí, kterou sám vyvolal.

Jako Darth Sidious nařídí Obchodní federaci invazi na Naboo. Jako senátor Palpatine následně vystupuje po boku královny Amidaly a přesvědčuje ji, že kancléř Finis Valorum není schopen pomoci.

Amidala proto v Senátu navrhne hlasování o nedůvěře.

Valorum není Palpatinovým spojencem ani padouchem. Je to v zásadě slušný politik ochromený korupcí, procedurami a zájmovými skupinami. Palpatine však potřebuje, aby právě jeho bezmoc vypadala jako důkaz, že celý systém vyžaduje silnější vedení.

Krize na Naboo má pro budoucího císaře tři výsledky:

• odstraní dosavadního kancléře,
• získá soucit jako představitel napadené planety,
• vytvoří dojem schopného a umírněného kandidáta, který může obnovit pořádek.

Palpatine tedy nevyhrává navzdory krizi. Vyhrává díky ní. Tento vzorec bude opakovat až do vzniku Impéria: nejprve vytvoří nebo prohloubí hrozbu a potom nabídne řešení, které posílí jeho postavení.

• ČTĚTE TAKKÉ: Líbili se vám Mandalorian a Grogu? Těchto 7 Star Wars příběhů si pusťte dál.

Separatisté neměli úplně smyšlený problém.

Konfederace nezávislých systémů není tvořena pouze padouchy, kteří jednoho dne zatoužili zničit Republiku. Mnohé světy se k separatistickému hnutí přidávají, protože je Senát dlouhodobě přehlíží, zatěžuje nebo nedokáže chránit.

Centrum na Coruscantu je vzdálené problémům okrajových soustav. Politiku ovlivňují bohaté světy, bankovní skupiny, obchodní organizace a korporace. Pro obyvatele Vnějšího okraje může Republika působit spíše jako vzdálený výběrčí pravidel než fungující společný stát.

Tato nespokojenost je skutečná. Její vedení je však zmanipulované.

Hrabě Dooku slibuje osvobození od zkorumpovaného Senátu, ve skutečnosti je učedníkem Dartha Sidiouse. Separatistickou radu navíc netvoří idealističtí reformátoři, ale představitelé Obchodní federace, Bankovního klanu, Techno unie, Korporátní aliance a dalších mocných skupin.

Vzniká zásadní paradox: hnutí vystupující proti vlivu korporací v Republice je vojensky i finančně ovládáno korporacemi.

Sidious tak stojí v čele obou stran. Jako Palpatine řídí Republiku, jako sithský mistr ovládá Dookua a skrze něj separatistické vedení. Nemusí doufat, že válku vyhraje správná strana. Pro něj je správný každý výsledek, který prodlužuje konflikt a soustřeďuje moc.

Nouzové pravomoci byly důležitější než armáda droidů.

Když se objeví hrozba separatistické armády, Republika nemá dostatečné ozbrojené síly k rozsáhlé válce. Senát se ocitá pod tlakem a Palpatine stále nemůže jednostranně vytvořit velkou armádu.

Řešení nabídne Jar Jar Binks, který v zastoupení senátorky Amidaly navrhne udělit kancléři nouzové pravomoci.

Je jednoduché označit Jar Jara za člověka, který zničil demokracii. To by ale zbavovalo odpovědnosti celý Senát. Jeho návrh není přijat těsným hlasováním po dlouhé debatě. Setká se s nadšením politiků přesvědčených, že mimořádná situace vyžaduje mimořádně silného vůdce.

Palpatine přitom přesně ví, jak má žádost vypadat. Nežádá o císařskou korunu. Přijímá dočasné pravomoci, slibuje jejich vrácení a okamžitě je používá k vytvoření Velké armády Republiky.

Demokracie se nezačne měnit v diktaturu ve chvíli, kdy Palpatine vyhlásí Impérium. Zlom přichází tehdy, když Senát přijme představu, že zákonné brzdy jsou během krize překážkou.

Klonové války byly navržené tak, aby nešlo zvítězit příliš brzy.

Obě bojující strany mají armády, jejichž původ vede k Sidiousovu plánu.

Separatisté nasazují masově vyráběné droidy financované průmyslovými a obchodními organizacemi. Republika přijímá klonovou armádu tajně objednanou na Kaminu. Senátoři ani Jediové nemají čas důkladně prošetřit, kdo její vznik skutečně naplánoval a proč je právě ve chvíli vypuknutí války připravena k nasazení.

Palpatine ovládá strategické vedení obou táborů, a proto může udržovat konflikt v potřebné rovnováze. Republika nesmí prohrát, protože ji chce později přeměnit v Impérium. Separatisté ale nesmějí být poraženi příliš rychle, protože pokračující hrozba ospravedlňuje jeho pravomoci.

Válka současně mění očekávání celé společnosti:

• centrální vláda získává větší kontrolu,
• vojenské výdaje se stávají nezbytností,
• přítomnost vojáků přestává působit výjimečně,
• kritika kancléře může být vydávána za ohrožení válečného úsilí,
• další pravomoci jsou obhajovány potřebou rychle rozhodovat.

Po třech letech už galaxie netouží především po obnovení demokratických pravidel. Touží po konci války. Palpatine proto nemusí Impérium představovat jako úplně nový režim. Může jej nabídnout jako poslední krok k bezpečí a stabilitě.

Jediové vstoupili do pasti, ze které nevedla dobrá cesta.

Řád Jediů měl sloužit jako ochránce míru, nikoliv jako vojenské velení. Po vypuknutí Klonových válek se však Jediové stávají generály armády Republiky.

Tato změna má ničivé následky.

Jediové se zapojují do politických rozhodnutí, vedou vojáky do bitev a stávají se tváří konfliktu, jehož skutečné příčiny nedokážou odhalit. Čím déle válka trvá, tím obtížnější je rozlišit jejich duchovní poslání od služby vládě na Coruscantu.

Současně si vytvoří osobní vztahy ke klonům, kteří pod jejich velením bojují a umírají. Netuší, že vojáci mají v tělech kontrolní čipy zásadní pro provedení Rozkazu 66. Palpatine tak staví Jediům po bok armádu, která získá jejich důvěru a ve správný okamžik je zlikviduje.

Z pohledu Jediů je pokus zatknout odhaleného sithského lorda nutný. Z pohledu veřejnosti se ale situace dá snadno převyprávět jinak: několik ozbrojených Jediů vtrhlo do kanceláře legitimně zvoleného kancléře a pokusilo se ho odstranit.

Palpatine přežije, prohlásí útok za pokus o převrat a označí celý řád za nepřítele Republiky. Jediové měli pravdu, ale svým zapojením do války pomohli vytvořit obraz mocné vojenské organizace, kterou mohl kancléř obvinit z touhy převzít vládu.

Rozkaz 66 odstranil poslední sílu schopnou Palpatina zastavit.

Rozkaz 66 není pouze vyvražděním Jediů. Je zároveň pečlivě připraveným politickým gestem.

Klonovým vojákům je oznámeno, že se Jediové dopustili zrady. Palpatine tak jejich likvidaci nepředstavuje jako útok na strážce Republiky, ale jako obranné opatření proti vnitřnímu nepříteli. Vojáci vybavení kontrolními čipy se během několika okamžiků obrátí proti vlastním generálům.

Anakin Skywalker mezitím dostává jméno Darth Vader a vede útok na chrám Jediů. Následně na Mustafaru zabije představitele separatistického vedení. Tím Palpatine odstraní obě struktury, které během války potřeboval:

• Jediové už nemohou odhalit Sithy ani organizovat odpor.
• Separatistická rada už nemůže prozradit, kdo ji skutečně řídil.
• Dooku a Grievous jsou mrtví.
• Droidí armády mohou být vypnuty.
• Klonová armáda poslouchá kancléře.

Válka skončila přesně ve chvíli, kdy už splnila všechny své úkoly.

• NENECHTE SI UJÍT: Proč Grogu zachránil Star Wars víc, než by Lucasfilm možná přiznal?

Impérium nevystřídalo Republiku. Převzalo její tělo.

Palpatine předstoupí před Senát a oznámí přeměnu Republiky v první Galaktické impérium. Tvrdí, že nový systém zajistí bezpečí a trvalou stabilitu. Většina přítomných senátorů mu tleská.

Tato scéna funguje právě proto, že nevypadá jako klasický vojenský převrat. Do budovy nevtrhnou cizí vojáci a císař nerozpustí Senát okamžitě. Změna je schválena uvnitř stávající instituce.

Republikové lodě se stanou imperiální flotilou. Klonoví vojáci vytvoří základ nových ozbrojených sil. Kancléř se přejmenuje na císaře a pravomoci regionálních správců postupně přejdou k imperiálním guvernérům.

Impérium zdědí administrativu, armádu, průmysl i právní nástroje Republiky. Nemusí dobývat každou planetu od začátku, protože na mnoha z nich už působí jako pokračování centrální vlády.

Senát navíc zůstává nějakou dobu zachován. Poskytuje starým elitám pocit, že stále existuje politická kontrola, a pomáhá režimu předstírat kontinuitu. Palpatine jej definitivně rozpustí až krátce před bitvou o Yavin, kdy je dokončena Hvězda smrti a strach má nahradit poslední zbytky zastupitelské správy.

Proč galaxie nepoznala diktaturu dříve.

Jednotlivé kroky nevypadaly izolovaně jako vznik absolutní tyranie.

Palpatine byl zvolen. Nouzové pravomoci mu udělil Senát. Armádu vytvořil v reakci na skutečnou vojenskou hrozbu. Jediové se jej opravdu pokusili zatknout. Separatisté skutečně útočili na republikové světy. Galaxie byla po letech války vyčerpaná.

Každé tvrzení obsahovalo část pravdy. Palpatine pouze skrýval skutečnost, že všechny strany krize sám připravil nebo ovládal.

Právě tím se pád Republiky stává jedním z nejdůležitějších politických témat Star Wars. Svoboda zde nezmizí jediným rozhodnutím. Ustupuje postupně, pokaždé výměnou za něco, co v danou chvíli vypadá naléhavěji: rychlejší reakci, silnější armádu, vítězství ve válce nebo ochranu před údajným nepřítelem uvnitř společnosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 6 postav ze Star Wars, kterých se bál i Palpatine.

Palpatine nakonec nepotřeboval přesvědčit galaxii, že tyranie je dobrá. Stačilo ji přesvědčit, že demokracie je během krize příliš pomalá, příliš slabá a příliš nebezpečná.

Republiku nezabil pouze jeden Sith.

Bez Palpatina by k přeměně Republiky v jeho Impérium nedošlo. Jeho plán však uspěl také díky institucím a lidem, kteří mu opakovaně uvolňovali cestu.

Korporace proměnily ekonomickou moc v politický vliv. Senát toleroval korupci a předal kancléři kontrolu bez účinných pojistek. Jediové přijali roli generálů ve válce, které plně nerozuměli. Elity se bály chaosu více než rostoucí autority jediného člověka.

Palpatinovým největším vítězstvím proto nebyl souboj s Yodou ani pád chrámu Jediů. Byla jím skutečnost, že v okamžiku vyhlášení Impéria nemusel Senát násilím umlčet.

Senát mu zatleskal.

6 postav ze Star Wars, kterých se bál i Palpatine.