RECENZE: Daredevil je znovu ve formě. Born Again konečně působí jako seriál, který ví, čím chce být.

Druhá řada Daredevil: Born Again nepůsobí jako další marvelovská rutina. Je temnější, jistější, političtější a hlavně mnohem soustředěnější. Matt Murdock tu znovu nebojuje jen s padouchy, ale i s pocitem, že svět kolem něj přestává fungovat podle pravidel, kterým ještě nedávno věřil. A právě díky tomu je nová série tak silná.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: RECENZE: Punisher: One Last Kill dorazil na Disney+

Daredevil byl vždycky nejzajímavější ve chvíli, kdy neřešil záchranu vesmíru, ale rozpad jedné čtvrti, jedné instituce nebo jednoho člověka. Born Again si to naštěstí uvědomuje. Druhá řada staví Matta proti Wilsonu Fiskovi, který už není jen stínovým bossem v pozadí, ale figurou s oficiální mocí. Z Kingpina se stává starosta, z New Yorku sevřené bojiště a z Matta člověk, který musí znovu hledat hranici mezi právem a násilím. Právě na tomhle konfliktu nová série stojí a funguje překvapivě pevně. Oficiálně šlo o osm epizod vydávaných od 25. března 2026 na Disney+, přičemž Marvel sám lákal na příběh, v němž Fisk jako starosta drtí město a Matt se mu snaží postavit ze stínu.

Největší síla téhle řady je v tom, že nepůsobí roztříštěně. První sezóna měla momenty, které trefily atmosféru starého Netflix Daredevila, ale občas na ní bylo vidět, že prošla bolestivým přerodem. Druhá řada je naopak mnohem klidnější v tom, jak si skládá tempo, vztahy i motivy. Nepřehazuje mezi pěti tóny najednou, nesnaží se být každou chvíli jiným seriálem a mnohem víc důvěřuje tomu, že si divák vystačí s napětím, dialogy a tísnivou náladou. Když pak přijde akce, nepůsobí jako povinná dávka adrenalinu, ale jako výbuch nahromaděného tlaku.

A právě Charlie Cox a Vincent D’Onofrio zůstávají motorem všeho. Cox umí Matta hrát jako muže, který se ještě drží pohromadě, ale už je na něm vidět, jak se mu pod rukama drolí víra v systém. D’Onofrio mezitím z Fiska zase dělá protivníka, který není děsivý jen silou, ale i tím, jak klidně a přesvědčivě dokáže moc normalizovat. Jejich společné scény pořád fungují jako duel dvou světů, ne jen dvou komiksových ikon. A to je přesně důvod, proč Daredevil i po letech pořád působí dospěleji než velká část zbytku Marvelu.

• ČTĚTE TAKÉ: The Authority dostalo stopku. James Gunn vysvětlil, proč DC odkládá film o svém nejdrsnějším týmu.

Co je na nové řadě možná ještě zajímavější, je její politická a společenská nervozita. Seriál očividně nechce být jen o maskovaném mstíteli, ale i o tom, jak snadno se dá strach proměnit v nástroj moci. Není těžké pochopit, proč část kritiků mluvila o tom, že série trefuje současné nálady až nepříjemně přesně, zatímco jiní upozorňovali, že její svět občas působí až příliš uzavřeně sám do sebe. Tenhle rozpor je na Born Again vlastně dobře vidět: když seriál šlape, je z něj výborný tlakový thriller o moci, odporu a morálních ústupcích. Když zadrhne, člověk si uvědomí, že některé věci kolem tak velkého konfliktu by si zasloužily ještě širší ozvěnu.

To ale nic nemění na tom, že Daredevil: Born Again ve druhé řadě konečně působí sebevědomě. Ne jako projekt, který se snaží splnit očekávání fanoušků, ale jako seriál, který už chápe vlastní identitu. Je temný, ale ne samoúčelně. Je brutální, ale ne lacině. A hlavně má pocit reálných důsledků, což je dnes u superhrdinských věcí skoro vzácnost. Kritický ohlas to ostatně potvrzuje také. Druhá řada si na Rotten Tomatoes drží 87 % od kritiků a 88 % od diváků, přičemž consensus chválí silné výkony, lepší tempo a témata, která trefují dobu.

Jestli na tom něco trochu skřípe, pak snad jen to, že seriál občas až moc stojí na tíživé atmosféře a méně na čisté radosti z vyprávění. Není to lehká jízda. Není to marvelovka, kterou si pustíš jako barevnou oddechovku po práci. Ale možná právě proto funguje. Daredevil není hrdina pro pohodlí. Je to hrdina pro dobu, kdy se všechno láme. A Born Again to tentokrát chápe velmi dobře.

Druhá řada Daredevil: Born Again je přesně tím návratem, jaký tahle postava potřebovala. Ne bezchybným, ale silným, sevřeným a nepříjemně aktuálním. Marvel tady nepůsobí jako továrna na obsah, ale jako studio, které si na chvíli vzpomnělo, že i komiksový seriál může mít páteř.