Válečné monstrum: RECENZE

Alan Ritchson se ve sci-fi akci utká s mimozemským robotem. Variace na Predátora ale zůstává spíš nostalgickou jednohubkou.

Ještě před několika lety se kariéra Alan Ritchson dala shrnout poměrně jednoduše. Menší role v populárních projektech, občasná vedlejší postava ve známých filmech a seriálech.  Zásadní změna přišla až s hlavní rolí v seriálu Reacher, kde ztvárnil slavného hrdinu z knih Lee Childa. Seriál se stal velkým hitem a Ritchson se rázem proměnil v jednoho z nejvýraznějších akčních herců současnosti. Fanoušci navíc jeho verzi Jacka Reachera často považují za mnohem věrnější knižní předloze než filmovou adaptaci s Tomem Cruisem.

S rostoucí popularitou se Ritchson začal objevovat i ve velkých filmových projektech. Zahrál si například v Fast X, objevil se ve filmu Operace Poštmistr režiséra Guy Ritchie, a letos ho čeká také vánoční komedie The Man with the Bag, kde si zahraje po boku Arnolda Schwarzeneggera.

Ještě před tím ale dorazila jeho novinka na Netflix – akční sci-fi War Machine, u nás uváděné jako Válečné monstrum.

Killing Machine, War Machine a trochu zmatek v názvu.

Film měl původně nést název Killing Machine, později byl přejmenován na War Machine, což vedlo k určitému zmatku – Netflix už totiž jeden film s tímto názvem měl. Na první pohled se může zdát, že název odkazuje přímo na hlavního hrdinu. Ritchson totiž ve filmu působí doslova jako lidský tank, což odpovídá image, kterou si vybudoval v seriálu Reacher.

Ve skutečnosti ale název odkazuje spíše na hlavního protivníka filmu – tajemný mimozemský robot, který začne vojáky systematicky likvidovat.

Trauma z minulosti a cesta mezi elitní jednotky.

Film začíná událostí, která formuje hlavního hrdinu. V retrospektivě sledujeme vojenskou jednotku napadenou Talibanem. Útok skončí katastrofou – téměř všichni vojáci zemřou a přežije pouze protagonista a jeho bratr, který je ale těžce zraněný.

Tato událost se ve filmu několikrát vrací v podobě flashbacků.

Když se s postavou setkáváme znovu, prochází výcvikem elitní jednotky americké armády. Nemá jméno – ostatní vojáci ho znají pouze jako 81. Drží si odstup od ostatních rekrutů, odmítá vytvářet vztahy a soustředí se výhradně na výcvik.

Trauma z minulosti ho ale stále pronásleduje, především kvůli jeho bratrovi, který snil o tom, že se sám stane rangerem.

Lov, který připomíná Predátora

Právě v tomto momentě se film mění v čistou akční jízdu. Jednotka se totiž setká s tajemným robotem – mimozemským strojem, který začne vojáky nemilosrdně lovit. Od této chvíle film připomíná klasický Predator.

Jen místo mimozemského lovce stojí proti vojákům technologická monstrózní zbraň.

Režisér Patrick Hughes se od tohoto momentu nezastavuje. Postavy neustále utíkají, padají z jedné bezvýchodné situace do druhé a film se mění v téměř nepřetržitou akční sekvenci.

Silné akční momenty, slabší postavy

Hughes dokáže akci natočit poměrně zručně. Kamera je neustále v pohybu, tempo je vysoké a film se snaží udržovat napětí.

Zároveň ale trpí několika slabinami.

Vedlejší postavy jsou velmi nevýrazné a ani přítomnost herců jako Dennis Quaid nebo Jai Courtney nedokáže změnit fakt, že většina vojáků působí spíše jako anonymní „materiál pro likvidaci“.

Scénář navíc příliš neřeší původ robota ani širší kontext celé situace.

Alan Ritchson jako akční hvězda

Přesto film funguje alespoň díky Ritchsonovi. Herec má ideální fyzické předpoklady pro podobné role a dokáže působit jako uvěřitelný akční hrdina.

Film mu navíc dává prostor nejen pro akci, ale i pro dramatičtější momenty spojené s traumatem z minulosti.

Přesto je nepravděpodobné, že by se jeho postava 81 stala tak ikonickou jako například Dutch z Predátora.

Prostor pro pokračování

Závěr filmu navíc naznačuje možnost pokračování. Příběh totiž nechává otevřená vrátka pro další konflikt s mimozemskou technologií.

Otázkou ale zůstává, zda bude Netflix mít zájem v tomto příběhu pokračovat. Válečné monstrum totiž působí spíše jako jednorázová akční jednohubka než začátek velké série.

Na druhou stranu – pokud se Ritchsonova hvězda bude dál zvedat, není pokračování úplně nereálné.